Night club

*Celá ta situace je lehce komická a je to přesně něco, co by se stalo právě Ines. Brašna spadne na zem a ona se pro ni sehne a nevšimne si, že se onen muž zvedl a chtěl svou tašku také sebrat ze země, všimne si toho až v momentě, kdy se jejich ruce letmo dotknou. Už tak je červená jako rajčátko, ale v ten moment ještě malinko více zrudne a nervózně se ošije, když si jí ten muž prohlíží.*//Co se mu asi tak honí hlavou?// *Sleduje ho jak mluví, a dokonce si ho poprvé pořádně prohlédne a vlastně tak nějak vyhodnotí, že netuší co si o něm má myslet. Vypadá o dost starší, kolem čtyřiceti... Je upravený a to jí velice imponuje, stejně tak jako jeho výška, má ráda vysoké muže... A to jeho pousmání, to by mohlo zamotat hlavu kde které slečně, ale ne Ines. Svádějme to na to, že už takovýhle charismatických mužů potkala spoustu a abyste ji zaujali, natož aby se jí podlamovala kolena bude potřeba více.* Jsem také v pořádku, děkuji. A to s tím drinkem mě mrzí, tak třeba příště... *Řekla jsem, že je potřeba více aby se jí podlamovala kolena, ne že ji vůbec nezaujal...* Moc ráda, děkuji... Zřejmě ano, tak proč bychom se tomu bránili... *Pousměje se na něj a už jde vidět, že je mnohem klidnější. Rudá barva jí z tváří pomalu vymizela, zklidnil se jí dech a pomaličku se prostě začala uklidňovat, tudíž už teď mluvila s rozvahou a na tváři měla kulišácký úsměv, který měla vyhrazený pro situace jako je tady tato.* Jsem ve městě nová, přistěhovala jsem se teprve před pár dny a po dni plném vybalování jsem se potřebovala trochu odreagovat, dát si skleničku nebo dvě a na chvíli vypnout... *Odpoví mu na jeho otázku a sundá si pak svou bundu, kterou si přehodí přes opěradlo židličky, na kterou se potom posadí.* Co tady přivádí vás? Vypadáte, že jdete rovnou z práce, s tou vaší brašnou a tak... *Pousměje se na něj a když mluví o brašně, tak k ní pohledem sjede, jinak má oči upřené na Prestona.*

//Snad mi z té brašny něco nevypadlo. I když peněženku mám v saku. A ty papíry jsou ve složkách.// *Už snad k ní něco chce říci, jo on i tak lehce otevře tu pusinku a zvedne prstík, že jako vznikne slovo a gesto, když ale se před jeho osobou objeví číšník a pověnuje ho jeho objednávkou. Sice je Tony po tom takový k němu milý, co se poděkovaní týče, ale i lehce rozladěn, že mu tak ukradne šanci něco říct k té slečně naproti němu. Avšak, jak odejde, tak se koukne na ni a poslouchá i. Ne, nenapije se ani z jedné skleničky, či sklenice, co před ním je. Přednost má dáma.* Ach tak, nová ve městě. Tak to vás milé vítám a věřím, že se Vám tu bude líbit. *Řekne k ní a potom ještě pokračuje v tom, co jí tam potřebuje vypovídat.* Skleničky, či dvou se Vám v tomhle podniku dostane dostatečně. Sic sem nechodím hodně, tak vím, že je dobrý. *V jeden momentek se tak odmlčí a pohlédne na sebe. Nebo spíše tak na to své oblečení. Ano, to jen ten moment, jak se zeptá ona to s tím, že co tam dělá.* Máte pravdu, jdu z práce. //Což je lehce divné, když takový... Jak tomu říkají ti mladí... Kravaťák... Zajde do podniku. Někdo by snad čekal, že hned půjdu domů.// A... Popravdě jsem si řekl, že zajít na skleničku, tak mezi lidi, neuškodí to. Přeci jen socializace, přehled o situaci. Takové věci se hodí. *Pokrčí lehce rameny a potom ujme svého drinku, co tam má a upije z něj. Pak jí zase věnuje Pohled.* Si tak říkám... Možná tu spolu nějakou dobu strávíme, bylo by vhodné se představit. Preston. *No a i když jsou v takovém podniku, v jakém jsou, tak k ní prostě přes ten stůl natáhne ruku. Hezky svou pravačku s hodinkami na ruce. A ať ji přijme, či ne, potom ji prostě zase stáhne k tělu. Opět upije z drinku.* A... Omluvte mě, že se ještě ptám, ale čemu se věnujete? //Pracovně... To nebude žádná úřednice, nebo něco v kanceláři. To bude víc člověk na volné noze.//

*Ne že by se snažila vypadat nějakým způsobem creepy, to v žádném případě, spíše jde vidět, že se jí v očích zrcadlí zájem a zvědavost co se tohohle muže týče a proto na něj upírá svůj pohled. Není to ovšem nijak okaté, vypadá to spíše jako normální míra civění na druhou osobu, pokud se s člověkem bavíte. V tom je ale vyruší čísník, který Prestonovi donesl jeho drinky a tím přeruší Prestona a ukradne mu tím slova z úst.* Smím vás poprosit o jeden Old Fashioned? Skvěle, děkuji... *Věnuje čísníkovi sladký úsměv a potom se otočí zpět směrem k Prestonovi a zodpoví mu na jeho dotaz ohledne toho co zde vlastně pohledává. Hehe, to kdyby sama věděla žejo... Nicméně se jí podařilo sestrojit takovou odpověď aby to nevyznělo nějakým způsobem divně a očividně se toho její psolečník chytil a dokonce se jí dostalo velice milého přivítání.* Děkuji. *Špitne jenom na jeho přivítání a potom se pousměje při další věci co řekne.* //Tak to mám zřejmě velké štěstí, že jsem na tebe narazila zrovna v první den co jsem někam vyrazila...//*V její hlavě to znělo skoro jako kdyby měla vedlejší úmysl, nicméně z pusy vypustila více dimplomatickou verzi.*Tak to pak mám štěstí, že jsem vás zde zrovna potkala a shodila zrovna vaši brašnu. Za to se ještě jednou tedy omlouvám. *Pousměje se a sleduje Prestona jak pohlédne na sebe, když se zeptá copak tady naopak pohledává on. Že jde z práce bylo vlastně docela jasné, vždyť se na něj podívejte, to ovšem nebyla ta další palčivá otázka, která Ines sužovala.* A pokud se tedy smím zeptat, kde pracujete? *Prohlédne si ho jako kdyby chtěla hádat, ale s jeho oblečením by mohl dělat spoustu věcí od financí po nějakého markeťáka...* To zajisté, vyjít mezi lidi je vždycky fajn, dá to člověku trochu nadhled... *Přikývne na jeho poznámku o socializaci a potom se její úsměv rozšíří do širokého srdečného úsměvu, když se Preston představí.* //Taky ses mohla představit už na začátku ty pako jedno.//Moc mě těší Prestone, já jsem Inês. *Když vysloví své jméno, tak jde jasně vidět, že nebude nejspíše zdejší a že pochází z tropických krajů, jelikož zase chytne silný přízvuk. Nicméně natáhne ruku a stikne tu Prestonovu. Vše to dělá tak přirozeně a zároveň má přiměřeně silny stisk ruky, že by si jeden mohl pomyslet, že to není rozhodně někdo, kdo si rucemi běžně při své profesi netřese. Co je ovšem nutno podotknout je, že si Ines všimne jeho hodinek a ty na krátký moment upoutají její pozornost* Jsem nový chef v místní restauraci, ale pokouším se najít klienty na to abych mohla být soukromý chef... *Po potřesení rukou se vrátí do stejné polohy jako byla předtím a to tak, že je lehce opřená o sedadlo židle, na kterém je její bunda a její kabelka.* Tak kdybyste o někom věděl, dejte mi vědět. *Hravě na něj mrkne a je jasné, že tuhle poznámku myslí spíše v žertu*

*Ve chvíli, co tak zmíní otázku na jeho práci, lehce nakloní hlavu na stranu. Ani neví, zda se mu chce říkat, co má za práci? Přeci jen by se mu to mohlo později vymstít a on toho litovat. Ale zase si byl jist, že tak neschopný není, aby se to zvrtlo. A tak tedy po chvilce mlčení na to odvětí.* Jsem právník. Státní, soukromý... To už je na tom, koho zastupuji. *Dokončí tuto odpověď menším pousmátím a potom upije tak svého drinku.* A ano, s tímhle oblekem... Nehodím se. Měl bych si to nějak upravit, ať vypadám jako ti mladí, co sem chodí zabít večer... *Pohlédne na své oblečení a potom si tak vysvlékne sako, které si dá na klín, vysvlékne vestičku. Dá tak do brašny. Oblékne si zase sako. Ale ještě tu košili, kterou nekryje žádná kravata, rozepne pár knoflíčků. Takže tak lehce odhalí svou hruď. Poupraví si sako, ať sedí, nechá ho rozepnuté a nakonec prohrábne vlasy.* Lepší, že? Či byste ještě něco upravila? //Víc uvolněné, neupjaté, teď to maximálně skončí, že se s ní vyspím. Ale kdo ví. Neplánuji to dnes uspěchávat. Hezky volný průběh.// *Potom se s ní seznámí a i u něj jde poznat, že stisk takový akorát. Asi to není první ruka, kterou takhle vřele stiskl. A asi ani poslední.* To zní dobře. Doufám, že se Vám poštěstí a jednoho dne toho dosáhnete. *Uznale kývne hlavou.* Klienty... Pokud nabídnete něco, mohl bych vám udělat propagaci... Či mi řekněte, jaké jsou vaše kvality... Vše jde domluvit. *Zakončí to ze své strany touto větou a trochu tak víc opře do své židle.* //Uvolněný, hm.//

//Hmm, takže právník...// *Pomyslí si a lehce nakloní hlavu, vypadá to jakože přemýšlí. Její přemýšlení ovšem vyruší právě čísník, který jí přinesl její drink. Dokonalý old fashioned s kulatou kostkou ledu.* Děkuji vám mockrát. *Pousměje se sladce na obsluhu a jeden by řekl, že by tomu nebohému chudákovi čísníkovi mohla poplést hlavu. Drink zvedne k ústům, lehce přivoní a potom si vychutná první doušek...* Mhhmm... *Zamručí si spokojeně ještě s přivřenýma očima. Ty následně otevře a podívá se takovým až svůdným pohledem na Prestona.* Právník... Zajímavé... Sama mám skoro vystudované práva, ale těsně před závěrečnou zkouškou jsem se rozhodla pro kariérní změnu... *Uchechtne se nad tím a lehce zakroutí hlavou. Poznámku o nehodě radši vynechala, zas tak dobře jej nezná. Možná si o ní bude myslet, že odešla z práv protože je neschopná, ale tak to vůbec není... Byla připravená, navíc má fotografickou paměť... Jenom prostě nebyla šťastná.
Sleduje pak Prestona jak se postupně svléká a obléká, upravuje se...* //Je vážně velice pohledný...// * Pomyslí si a až si musí zkousnout spodní ret, zároveň se trošku pousměje.* Mnohem lepší, jenom ještě menší detail... *Zvedne se ze své židličky a popojde k němu. Možná si stoupne až příliš blízko, dokonce může cítit její dech (který je jenom tak mimochodem vůbec ne smrdlavý nebo něco, zuby si čistí poctivě.). Potom mu lehce pročísne vlasy, jakoby ho chtěla lehce rozcuchat, ale v takovém tom dobrém slova smyslu. Zároveň mu rozepne ještě jeden knoflíček na košili a odhalí jeho hruď ještě maličko více.* //Hned vypadá mnohem víc uvolněně.// * Teď už vypadáte, že sem rozhodně patříte... A pokud si někdo myslí, že ne, může si to vyřídit semnou.*Ta úprava byla vlastně absolutně nepodstatná, možná se k němu jenom chtěla dostat blíže, kdo ví... Posadí se potom zpět na své místo a zase ho sleduje z druhé strany stolu, jako kdyby od něj předtím nebyla jenom pár centimetrů blízko. No a potom se seznámí a oba dva mají dokonale adekvátní stisk ruky, což je dobře...* Děkuji, v to přesně doufám... *Pousměje se na něj.* Moje kvality? Pochází z Portugalska, takže zvládám dokonale středomořskou kuchyni, netradiční recepty pro zdejší kraj.. Zároveň však umím veškerá tradiční jídla. Jsem vystudovaný chef a zároveň pastry chef, takže dokážu vařit a zároveň péct. Jsem schopná dodat i kopii diplomu z Le Cordon Bleu... Jsem spolehlivá, diskrétní a přizpůsobivá... *Začne vyjménovávat veškeré její kvality a na konci se uchechtne.* Zním jako z reklamní společnosti... * Zakroutí skoro až nevěřícně hlavou.* Řekněte mi radši něco o sobě, kromě toho, že jste právník, toho o vás moc nevím... *Nepřestává ho sledovat a popíjí u toho ze svého drinku.*

A nebylo by lepší dokončit jedno studium a potom se posunout jinam? Takhle jste vlastně zahodila kus života, hm? *Nakloní hlavu a je chvíli takový zamyšlený, než potom zase uvolní a upije trochu z jeho drinku. Po celou dobu ji sleduje a jak se k němu vydá blíž, lehce se mu rozšíří zorničky. A to už je u něj. U jeho košile, kterou mu ještě víc rozepne. A i ty vlasy, jak mu rozčepýří. Tiše tak do toho všeho vydechne a nakonec ji ještě při jejím odchodu na místo pohladí po ruce.* Děkuji. *Zamumlá tiše a prohlédne si ji na druhé straně. Nic moc ale neřekne, protože spíš přikyvuje na to, co mu tam říká ohledně toho, čím vším je vystudovaná.* Ne... Vůbec. Tedy, sice to tak zní, ale nevadí mi vyslechnout si to všechno. Aspoň vím, s kým mám tu čest. A také vím, že vás rád budu doporučovat, zníte věruhodně. *Pousměje se na ni a opět upije z jeho skleničky.* Hm... Já... Ovládám několik jazyků, cestuji, zastupuji všechny možné, kdo si zaslouží mých kvalit... Nikdy jjsem neprohrál proces. A čas od času se rád uvolním a nemyslím na práci, užívám si volna, myšlenky jinde... *Dokončí krátký monolog a prohlédne si ji.* //Takhle se jen tak neuvolním. Ne dostatečně... Možná...// Hm. Myslím si, že nejlépe se uvolňují myšlenky při tanci. *Vstane a natáhne k ní ruku.* Smím prosit? //I když je to už chvíle, co jsem netančil... Nu uvidím.// *A pokud se nechá, začne ji vést na parket. Věci nechává osudu a doufání , že nebude okraden. Víc pozornosti získá ona žena. A to i tak začne dělat nějaké volné pohyby. Takové vhodné do klubu.*

To by asi bylo, jenže se tehdy udála taková traumatická záležitost a já se rozhodla, že než se trápit a studovat něco, co mě nenaplňuje, tak bude lepší se vydat jiným směrem. Žviot je ppříliš krátký na to mít špatný sex, špatné jídlo a dělat věci co vás nenaplňují. *Zkonstatuje moudře a potom lehce zakroutí hlavinkou. Tohle je pro ni ošemetné téma, jelikož většina lidí si myslí, že udělala tehdy chybu... Jenže ona je tak skálopevně přesvědčená, že to bylo správné rozhodnutí. No a potom se vydá blíže k němu a poupraví ho trošičku, byť to bylo zřejmě zbytečné, už tak předtím vypadal velice dobře.* Za málo... *Šeptne jenom a celým tělem jí projede cosi, co by se dalo přirovnat k elektrickému výboji.* Tak děkuji... *Sáhne potom po kabelce, co je pověšená na opěradle židličky a vytáhne z ní jednu vizitku, kterou mu posune po stole až k němu.* Kdyby skutečně náhodou... *Stáhne ruku zpátky a rovnou se napije ze svého drinku, když pak skleničku odloží, tak si jemně olízne spodní ret a její pohled při tom pořád spočívá na Prestonovi, který povídá o sobě.* Hmm.. Nikdy jste neprohrál proces... To zní jakože jsem moc ráda, že jsem vás dnes potkala, třeba se mi někdy budou vaše služby hodit. *Pousměje se nad tím. Dříve než stihne nějak reagovat, tak zmíní, že nejlépe se odreaguje právě na parketu a jí se objeví jiskřičky v očích. Miluje tanec...* Jistě... *Odpoví na jeho otázku zda smí prosit a chytne se jeho packy a nechá se odvést na parket. Neřeší ani, že si tam nechala věci a prostě s ním oddaně jde. Když však dojdou na parket, tak se v ní cosi probudí. Jakoby její portugalaská krev začala více proudit... Stoupne si kousíček blíž k němu, tak aby stála k němu čelem a začne smyslně hýbat boky a hýbat se do rytmu hudby. U toho položí ruku na Tonyho hruď a drží si ho tak ve vzdálenosti, která ji absolutně vyhovuje - čtěte: hodně blízko. Opatrně pak začne rukou přejíždět, spíše jakoby nevědomky, jakoby byla absolutně ponořená do toho tance.* 

Ach. To potom plně chápu, že jste se rozhodla pro tuto volbu. Pokud se vám do toho něco událo, tak to je potom nemilé pokračovat. *Zavrtí hlavou a upije. Když k němu posune onu vizitku, tak si ji převezme a nakonec schová do brašny. Ale hned se od té brašny neodtahuje, protože to i on vytáhne svou vizitku a posune jí tak k ní.* To platí i u vás. Kdyby skutečně náhodou jste potřebovala zastoupit. *Cukne koutek výše a potom už je tu ona část s tím tancem. Když mu to přijme, vypadá velice potěšen. Vydá se s ní na onen parket, kde začne dělat nějaký ty pohyby. Jak mu položí ruku na hruď, podívá se na ni, ale nejak není proti tomu. I vypadá, že se mu to líbí a chce, ať pokračuje.* //Možná to míří k tomu, že spolu někde... Nevadí. S ní rád.// *Své ruce posune na její boky, po kterých přejíždí a někdy se i dostane k jejím prsám, po kterých tak přejede. Ale nevypadá, že by to byla propagace, spíš prostě takové doteky při tanci, které tam patří.*

*Když k ní posune jeho vizitku, tak si ji rovnou schová do své kabelky.* //A můžu mu zavolat i kdybych nepotřebovala jenom zastoupení?// *Pomyslí si a maličko se nad tím potají ušklíbne, potom kabelku vrátí zpět na své místo a usměje se na něj.* Děkuji, dobře si ji schovám a když bude nejhůř, zavolám. *No a potom už se vydají na parket. Jeho pozvání ji trošičku překvapilo, nevypadá zrovna jako typ na tancování takhle na parketu v klubu... Nicméně i tak v klubu byl, takže zřejmě s tancem počítal. No a tak on je potěšen jejím přijetím jeho pozvánky a ona je natěšena až bude moct tancovat. Snad ani nedoufala, že si dneska zatančí, natož s někým kdo je takhle pohledný a starší než ona. Nicméne se stalo... A tak spolu ti dva tančí na parketu, ona se hýbe tak jak jí její herritage káže a i neznalý člověk by rozhodně mohl poznat, že jí to jde... Vypadá u toho smyslně, až dokonce svůdně a saténové šaty se na ní jenom vlní a akorát více zvýrazňují její křivky. Nakonec položí ruku na jeho hruď a začne jí přejíždět, vše to ovšem vypadá jakoby součást jejích brilantních tanečních kreací. Nicméně Preston také nezahálí a překvapí ji tím, jak položí ruce na její boky a až kam se jeho ruce dostanou. Tou dobou už je Ines úplně rozpálená a pomocí velice elegantních pohybů se k němu dostane až takovým způsobem, že je na něj úplně nalepená, jedna noha je prakticky v jeho rozkroku. Nicméně to vůbec nevypadá jako jakási předehra, spíše jakože spolu prostě tančí dva velice přitažlivý lidé a oběma jim to náramně jde. Nakonec však přeruší jejich oční kontakt, který celou dobu udržovali a nakloní se blíže k jeho rtům, tak, že ho skoro políbí, ale jenom skoro. Jakoby čekala, zda on bude pro a snad ji políbí sám. Zřejmě nechce být ta, co udělá ten úplně první krok, ale prakticky mu k němu už našlápla, protože ti dva jsou na sebe teď úplně nalepení, jejich rty jsou od sebe jenom pár milimetrů a u toho tančí.*

*Po celou dobu, co s ní tančí tak udržuje onen oční kontakt a nevypadá, že má v plánu přestat. I když ano, někdy se koukne na její boky, které se tak ladně během toho tance pohybují a jej to dostává do euforie. A to, když se ona rozhodne zmenšit ještě víc tu vzdálenost a on pocítí jednu její nohu ve svém rozkroku, unikne z jeho úst vzdychnutí. Takové smyslné, jako kdyby jej ani nemohl ovládnout, vyšlo úplně samo. Rozhodne se tyto letmé doteky u tance opětovat. Jeho ruce, které jsou na bocích a následně i chvíli na prsou využije k tomu, že je přesune na zadeček, který jí stiskne. Pouze stiskne, neuhodí ji, jak by to skoro mohlo vypadat. Když se k němu nakloní tak, že by ji mohl políbit, přimhouří oči.* //Chci dnes... Ale klidně. Když už mám zítra volno.// *Vyplázne jí jazyk a přejede po liniích rtů, než se tak pousměje. A to už k ní nakloní blíž, ruku přesune na krk a políbí. Stále u toho nějak tančí, i když nejspíše to už bude jen takové pohupování. Polibek po chvíli prohloubí a vydechne i do něj.* Chceš pokračovat... Jinde? *Položí ji během toho vydechnutí otázku a jak jsou na sebe nalepení, tak trochu se o její nohu otře svým klínem, který už vypadá lehce vzrušeně a k tomu zase stiskne zadeček.*

*No a tak spolu tančí, takovým způsobem, že je to oba dva rozpaluje k čemusi, čemu se prostě a jednoduše nedá vyhnout, což jim oběma je naprosto jasné. Ona se nohou dotkne jeho rozkroku a pak uslyší to vzdechnutí, díky kterému se se jí na tváři objeví spokojený, až kulišácky potěšený úšklebek. Jeho doteky na jejím těle, ať už to jak se dotkl jejích prsou, tak to jak stiskne její pozadí s ní dělají věci, které už nějakou dobu nepocítila... Rozžhavuje a vzrušuje ji to, takovým způsobem, že jí vpodstatě už úplně hoří klín. Proto se rozhodne to posunout dále a nakloní se k němu takovým způsobem, že jejich rty jsou si velice blízko a ona jenom čeká, zda ji políbí a nebo ne.* //Jestli se teď odtáhne...// *Pomyslí si jenom, ale on ji nezklame. Když ucítí jeho jazyk na svých rtech, tak jí z úst unikne jedno tiché vzdychnutí, které značí, že tady tohle všechno se jí velice líbí... Potom ji však políbí a ona spokojeně zavře oči, její ruce nakonec přesune na jeho boky a toužebně je lehce stiskne, jakoby se mu snažila naznačit, aby nepřestával. U toho však pokračuje v tanci, který ovšem už trošku utichnul, jelikož mají oba dva lepší věci na práci. Když pak polibek prohloubí, tak se neubrání dalšímu vzdychnutí a rukama přeje i na jeho zadek, který přejede rukama a nakonec je vrátí zpět na jeho hrudník.* Ano, prosím... *Šeptne jenom na jeho nabídku přesunout se jinde a ještě jednou ho políbí a u toho polibku jenom jednou rukou sjede k jeho rozkroku, kde ho něžně pohladí, jenom tak, aby ho ještě trošku provokovala a nakonec tou stejnou rukou ho chytne za ruku a vydá se postupně k jejich místu, aby si mohli oba dva vzít svoje věci, zplatit za jejich drinky a vydat se někam dál. Přesně to udělá, ani si na sebe nebere svou koženou bundu, tak moc je rozpálená, jenom si přehodí kabelku přes rameno a bundu vezme do ruky. Z kabelky vytáhne peneženku, odloží bankovku pod svou skleničku, kterou stihne ještě dopít. Pokud se nijak Preston necuká, tak ho stále drží za ruku, když se vydá z klubu pryč.*

//Mít tu možnost, ohnu ji tu o stůl. Tohle mě tak moc rozpálilo... Dlouho se mi nestalo, že by ten chtíč byl tak silný.// *Když se do toho polibku po chvíli zapojí i ona, tak na moment z něj udělá hezky francouzský. Asi ji potřebuje rozpálit na maximum, které je možné. Vzdychne hlasitě, jak mu ještě pohladí ten klín. Ale ví, že teď už rád půjde s ní dál. I ještě po tom souhlasu. Tak se stane, že ještě nějakou dobu se jí věnuje na parketu, než přesune pro věci. I on tam nechá nějaké ty bankovky, možná víc, než je potřeba. Ale víc pozornosti získává Inês.* Veď mě, kam jen chceš. *Zamumlá ještě k ní a opustí s ní i on sám onen podnik. I když už po cestě, ať si ho vede kamkoliv, jí tu cestu zpříjemňuje polibky, mnutím zadečku, nebo přejížděním po stehně.**