Edinburgh RPG
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Go down
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Fri Nov 19, 2021 8:20 am
*Potěší ho, když řekne, že je roztomilý. Byl rád, že to bere tak v pohodě. Moc sexuální napětí to teda asi moc nevyvolalo, ale cítil potřebu, být k ní upřímný. Když řekla, že by si klidně mohli dát i druhé kolo, trochu znervózněl. Bylo hezké to slyšet, cítil v jejích slovech touhu, ale nevěděl, jestli bude schopný si hned dát druhé kolo. Navíc ta představa, že by to zřejmě trvalo dlouho a oni jsou stále v nemocnici, mu na odvaze moc nepřidalo. Už teď to bylo velice riskantní, ale tak trochu doufal, že jsou návštěvní hodiny, takže tu teď nikdo nepoleze. Nic ji na její slova neodpovídá, jen se lehce usměje. Sleduje, jak se svléká a mohla zřejmě i slyšet, jak nasucho polkl. Takhle naživo ještě nikdy nahou ženu neviděl, alespoň si to nepamatoval. Byla pro něj naprosto dokonalá.. a ty její prsíčka. Chtěl do nich zabořit svou hlavu a za ťútat na ně, jako malé dítě, ale musel se trochu krotit. Nechtěl vypadat, tak chamtivě. Možná čekala, že chopí iniciativy a povalí ji na postel, ale byl paralizovaný svým výhledem. Po chvílí ucítí její ruku, na svém penisu a má co dělat, aby se hned neudělal. Nevěřil, že to může být o tolik jiné, intenzivnější, než když si to rukou dělá sám. Byly to pocity, které už teď věděl, že chce zažívat zas a znovu. Líbá jí, ale v duchu tajně doufá, že už mu pustí jeho penis, protože se nechce takhle hnedka udělat. Zřejmě by se hanbou propadl do země. Sedla si na něj obkročmo a on cítil, jak jeho vzrušení i napětí stoupá. Chtěl ji ho tam tolik strčit, že si v tu chvíli ani neuvědomoval, kde vlastně teď jsou, nic kolem nich neexistovalo. Cítil jak se mu otírají její bradavky o jeho nahé tělo a tohle už nepohl jen tak vydržet. Chytil její prsa do svých rukou a lehce je promačkával.* Taky tě chci, Moon. *Řekne značně vzrušeným hlasem, ale to ona si už mezitím bere jeho penis, aby si ho nasměrovala do svoji mušličky. Cítil její vlhkou a teplem oplívající kundičku, do které pomalu zasouval svůj penis. Jestli její ruka s ním dělala divy, tak co potom její kundička. Zavřel oči a lehce se prohnul v zádech, když na něj dosedla až na doraz. Neubranil se ani tichému stenu, protože jaksi nezvládal ten nápor nových pocitů. Začla se na něm pohybovat a on už cítil jak to na něm přichází.* /Sakra Wille, Ne!/ *Snažil se okamžitě myslet na něco jiného a uhýbal pohledem pryč od ní, protože jen pohled na její tělo v něm probuzovalo nesmírný chtíč, ale nic mu jaksi moc nepomáhalo. Slyšel její zasténání a nemohl už teď myslet na nic jiného, než na to, co s ním pràvě teď dělá.* Oh, Moon, ne! Promiň, já už to déle nevydržím. *Bál se to do ni pustit, ikdyž moc chtěl, ale nevěděl jak je na tom s antikoncepcí a vzít si kondom ho v tu chvíli fakt nenapadlo.* Moon, já budu. *Vypadalo to, že když to řekl poprvé, tak ho neslyšela, nebo nevnímala, takže to řekl znovu. Doufal, že se alespoň nadzvedne a nechá jeho penis volně vyklouznout, začínal mít trochu obavu, že to nestihne.*
Moon L. Evans
Posts : 116
Join date : 2021-09-13
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty Moon L. Evans

Sat Nov 20, 2021 4:50 am
*Tělem se jí rozlévala neuvěřitelná rozkoš. Toužila po něm víc, než kdy jindy. Trvalo to jen chvilku, než Will promluvil, ale nevadilo jí to. Věděla, že jejich "poprvé" nebude trvat dlouho, a i přesto si to užívala. Dokonce zapomněla na chvíli i na to, že jsou v nemocnici. Měla deja vu, že jsou zpátky ve studovně a to ji vzrušilo ještě víc. Poprvé Willa pořádně ale neslyšela a dál se na něm pohybovala a užívala si pocity, které v ní vyvolával. Když ale promluvil podruhé, slyšela ho naprosto jasně a pousmála se. Musel být zřejmě zmatený, nevěděl, že bere antikoncepci a kodnom neměli. Upřímně na ten nemyslela v žádném případě. O prvního okamžiku, kdy pomyslela na sex s ním, ho chtěla cítit naplno a ne to tlumit kusem latexu. Navíc jí to ani nebylo tak příjemné. Dál se na něj usmívala a chtěla promluvit, ale byla tak vzrušená, že to téměř nedokázala. Naklonila se k němu a políbila ho, vyklouznout ho ale nenechala.* To nevadí. *Zašeptala a měla zastřený hlas. Pak se přesunula k jeho uchu.* Udělej se, Wille. Chci to cítit. *Mluvila takřka neslyšně, ale věděla, že ji slyší. Nepřestávala se na něm pohybovat a věděla, že se brzy udělá i ona sama, i když to zřejmě bude o něco později. Byl to neskutečný pocit, znovu prožívat sex s ním. Napřímila se a rukou si začala sama dráždit klitoris, aby si svůj orgasmus o zrochu uspíšila. Myšlenka na téměř společné vyvrcholení ji doháněla k šílenství. Nedokázala jasně uvažovat a znůst jí unikaly tiché výdechy. Cítila, jak se jí pohůují prsa v rytmu přírazů a druhou rukou se dotýkala jeho těla. Mezitím jejím tělen probíhaly elektrizující pocity.* Bože, Wille. Nepřestávej. *Tiše vydechla.*
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Sat Nov 20, 2021 8:56 pm
*Nikdy nezažil tak obrovský příval emocí a touhy, která teď pulzovala celým jeho tělem. Snažil se krotit a především ji varovat, ale zřejmě mu to moc nevycházelo. Konečně to vypadalo, že ho slyší, začínal mít už totiž trochu strach, že to do ní bez dovolení pustí. Neznal tyhle pocity a nevěděl do jaké míry se bude moct ovládnout. Pocítil obrovskou úlevu, ale zároveň vlnu vzrušení, když mu zašeptala ty slova do uší.* /Chceš to cítit? Dobře, pocítíš to./ *V duchu měl hrozně nemravné myšlenky, které by za žádných okolností ani nemohl vyřknout nahlas. Strach z toho, že se udělá tam, kde nemá, nahradili pocity, že se přesně tam chce udělat. Když řekla, že to chce, jako by netoužil po ničem jiném, než ji to splnit. Zaryl lehce své prsty do jejich boků, aby si trochu přichytit a snažil se přirážet proti ní. Moc se pod ní pohybovat nemohl, ale snažil se o to alespoň částečně. Věděl, že už to dlouho nevydrží, ale nechtěl, prostě nemohl se udělat tak brzo. V duchu volal všechny svaté, aby mu trochu pomohli, ale když viděl, jak si rukou sama zajela do svého klína, byl bezmocný.* /Sakra, co mi to děláš?/ Ach, Moon. *Vzdychl těsně před tím, než začal plnit její lůno svým horkým spermatem. Byl jako v extázi, nikdy nezažil lepší pocit, než právě tento. Možná to bylo, jako tenkrát poprvé, ale to si ovšem nemohl pamatovat. Myslel, že to pozná, že se udělal rovnou do ní, ale ona nepřestávala dosedat na jeho penis. Slyšel její žádost, ať nepřestává, ale on tohle neměl vůbec ve své moci. Nehodlal ji zastavovat, když chtěla pokračovat, tak ať klidně pokračuje. Jeho myšlenky a fantazie jeli v tuto chvíli na plné obrátky, takže i přesto, že se právě udělal, tak jeho penis ani o milimetr nepolevil. Nechtěl kazit tento příjemný moment, takže jen poslušně držel a sledoval, jak se na něm svíjí blahem.* Nepřestávám, pokračuj, chci vidět jak se na mě uděláš. *Při těch slovech ji znovu chytil za její boky a pomáhal ji rukama dosedat na jeho tvrdý úd.*
Moon L. Evans
Posts : 116
Join date : 2021-09-13
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty Moon L. Evans

Thu Nov 25, 2021 6:10 pm
*Netrvalo to dlouho a ucítila, že Will dosáhl vrcholu a vzrušilo ji to ještě víc, což si myslela, že ani nejde. Tělem se jí rozlévalo teplo a nepřestávala na něj dosedat. I přesto, že dosáhl Will orgasmu se zdál stále v plné síle. Byl pevný a tvrdý. Cítila ho v sobě celého a věděla, že pokud se brzo neudělá, tak exploduje. Hlavou jí nevířilo nic jiného, než on, jeho tělo, jeho doteky na jejích bocích, jeho pohled. Potřebovala ho políbit. Vyjela si rukou z klína a sklonila se k němu, nechala ho, aby si ji proti sobě dál přirážel. Jeho následující slova ji potěšila. Jeho hlas byl zastřený a neuvěřitelně sexy. Skláněla se nad ním a po chvilce ho tvrdě políbila na rty. Brzy ji začalo mravenčit tělo a teplo začalo směřovat postupně k jejímu klínu. Tiše vydechovala a přirážela dál.* Wille. *Uniklo jí z úst jeho jméno a spolu s ním i hlasitější vzdech, při kterém se její klín sevřel a i ona dosáhla vrcholu. Její přírazy zpomalily, ale ještě na něm chvíli zůstala sedět. Pak se znovu naklonila a políbila ho. Tentokrát jemně. Zároveň ho ze sebe nechala vyklouznout a lehla si vedle něj na postel. Pohladila ho po tváři a pokračovala na jeho hrudník.* Byl jsi skvělý. Vážně dokonalý. *Řekla šťastně a s úsměvem. Ještě chvíli vedle něj ležela, ale začalo jí docházet, že brzy skončí návštěvní hodiny a začnou chodit lékaři na kontroly pacientů. A oni dva leželi nazí v nemocniční posteli. I když se jí nechtělo od něho pryč, věděla, že musí, pokud nechce, aby je někdo znovu načapal. Pro Willa by to bylo "poprvé", ale ona tohle znovu zažít nechtěla. Ještě teď se dostávala z jejich prvního vyrušení ve studovně.* Myslím, že... Asi bychom se měli obléct. Vůbec se mi od tebe ale nechce. *Milovala dotyk jeho nahého těla na svém a užívala si to, co nejvíc mohla. Poslouchala, zda venku na chodbě neuslyší nějaký hluk, ale zdálo se, že je zatím všude ticho. Vstala z postele a posbírala si věci. Podala Willovi jeho nemocniční roucho a sama se začala oblékat.*
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Fri Nov 26, 2021 1:47 pm
*Ty pocity, které doposud byli skryté, odhalovali plášť dokonalosti. Nikdy nepocítil nic podobného, alespoň si to teda nepamatoval. Pro něj to bylo všechno tak nové, tak nečekané a intenzivní. Masturbace se s tímhle nedala ani trochu srovnávat. A že už se o to pokoušel mnohokrát. Teď cítil její horké, nahé tělo na tom svém a jeho touha po ní jenom rostla. Nedalo by se říct, že se mu vraceli vzpomínky, ale to mu nevadilo, on si momentálně tvořit nové. Nevěděl, jestli jsou horší, nebo lepší od těch prvotních, ale to co měl teď, mu plně vyhovovalo.*
*Viděl její vzrušení a to přece nemohl nechat bez povšimnutí. Zůstávál stále v jejím božském lůně a rukama ji pomáhal na něj dosedat. Penis měl ještě stále citlivý z posledního orgasmu, ale to se brzo začínalo měnit ve slast. Chtěl pocítil i její orgasmus, chtěl vědět, jaké to je, když se přímo na něm žena udělá. Cítil její rty, které se přitiskli k těm jeho a on v tu chvíli věděl, že to nebude trvat dlouho a brzy zjistí, jaké to je. Když zavzdychala jeho jméno on ji to oplatil.* Moon. *Chtěl ji v tom podpořit a udělal by v tu chvíli úplně vše, aby ji ten orgasmus dopřál. Po chvíli cítil, jak se celé její tělo třese a její kundička se obepíná kolem jeho penisu. Pomyslel si, že kdyby se takhle svírala zároveň při jeho orgamsu, asi by mu penis slastí explodoval.* To ty jsi skvělá, já jsem prakticky nic neudělal. *Usmál se a políbil ji letmě na čelo. Jeho penis byl nyní snad ještě tvrdší než předtím, protože byl doslova fascinován jejím orgasmem. Vypadala, že zřejmě potřebuje chviličku, aby nabrala druhý dech a on trpělivě vyčkával. Ležel vedle ní a objímal ji. Erekce mu trčela vzhůru jako indiánský totém, ale snažil se to ignorovat. Chtěl ji dopřát chvíli času, než se na ni znovu vrhne. Chtěl by to teď dělat pořád a pořad dokola, nehledě na to, že jsou teď v nemocnici. Radost mu trochu odpadla, když slyšel její slova.* /Cože? To je všechno?/ *Nechtělo se mu přestávat, né teď, když konečně poznal nepoznané. Chtěl ji zastavit a hodit ji na postel, aby si ji vzal jako nějaké zvíře, ale ona mezi tím vstala a začala se oblékat. Hodil na ni trochu smutný pohled, ale neodporoval. Vzal si od ní nemocniční roucho a oblékl se. Ještě chvíli to muselo vypadat vtipně, protože v rouchu byla jeho erekce dost vidět.* Kdyby teď přišel nějaký doktor, asi by se hodně divil. *Zasmál se a poukázal na svoji erekci.* No ikdyž. Kdyby to byl chlap a viděl by tebe, tak by se asi nedivil, proč jsem teď tolik vzrušený. *Usmál se a chytil ji za ruku, aby si ji stáhl k sobě do náruče.* Bylo to krásné Moon, děkuji ti za to.
Moon L. Evans
Posts : 116
Join date : 2021-09-13
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty Moon L. Evans

Sun Nov 28, 2021 3:30 pm
*Svůdně se na něj podívá a koukne se do rtu.* Ty že si nic neudělal? Udělal jsi mě. *Zašeptá mu do ucha a políbí ho na tvář. Všimla si jeho posmutnělého pohledu, když od něj odešla. Taky by nejradši začala druhé kolo, ale teď už hrozilo, že někdo přijde a to znovu zažít nechtěla. Mezitím poukázal na svoji erekci, které ne a ne opadnout a znovu se pousmála a přejela si jazykem rty. Už si znovu představovala, jak ho má v sobě. Jak Will vzdychá a jak z jeho úst uniká její jméno. Při jeho dalších slovech se začervenala. S úsměvem zavrtí hlavou.* Takový věci neříkej, hrozně nerada se červenám. *Zasměje se a během vteřinky už znovu sedí na jeho posteli a zmocňuje se jí nová touha. Chtěla by z něj servat roucho a znovu se s ním pomilovat. Divoce a dravě.* /Moon? Mysli na něco jiného. Třeba... že je dnes hezky./ *S tou myšlenkou se zadívá z okna a zjistí, že už se stmívá a stejně není nic vidět a tak jen zavrtí hlavou a pohledem se vrátí k Willovi.* /Fajn, počasí asi nevyjde. Tak třeba... Moon, mysli! A ne na sex./ Není přece důvod děkovat. Je to i tvá zásluha, že to bylo tak skvělé. Jsi totiž úžasný v posteli. I mimo postel... /Moon? To je zase narážka na sex!!!/ *Podívá se na něj a stále se trochu červená. Leží mu v náručí a užívá si jeho přítomnost. Po chvíli ho políbí na rty. Ne jemně, ale hladově a chtivě. Pak se ale odtrhne. Musí bojovat sama se sebou a svou touhou.* Promiň. *Omluví se a pokračuje dál.* Takže... mě doktoři nic neřeknou, ale nevíš, kdy tě pustí domů? Neříkali něco, když jsem byla dole v bistru? *Je nervózní, protože se musí ovládat, aby na něj znovu neskočila a tak mele páté přes deváté.* Docela nutně bych se potřebovala osprchovat, páchnu nemocnicí a už se cítím jak ve škole. *Rukou mu přejíždí po hrudi a představuje si, že na sobě nic nemá. Pak se s úsměvem prudce posadí.* Promiň, Wille. Jestli budu takhle blízko tebe, tak buď vybouchnu a nebo se na tebe znovu vrhnu a to nejde. Končí návštěvy a... *Koukne se na hodinky.* ... a brzy začnou chodit doktoři na kontrolu. *Vypadne z ní na co právě myslí a nesměle se dívá Willovi do očí.*
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Tue Nov 30, 2021 7:47 am
To je asi pravda. *Odvětí trochu nezvózně na její poznámku o tom, že udělal ji. Následně vstala a Willa to trochu zamrzelo, ale nenechal se tím rozhodit. Oblékl se a čekal na její další slova.* /Hmm tak já jsem skvělý v posteli, kdo by si to kdy pomyslel./ *Pozvedlo to trochu jeho ego. Takové slova teď opravdu potřeboval slyšet. Nikdy si moc nevěřil, ale s ní to bylo tak nějak přirozené. Nic ji na její poznámku neodpověděl, jen se spokojeně usmíval. Vypadala jakoby se prala sama ze sebou, když ho nejprve začne vášnivě líbat, ale následně se odtrhne a omlouvá se.* Nemusíš se omlouvat, za mě můžeš klidně pokračovat. *Jeho úsměvná nálada je zřetelná. Líbí se mu, jak je i ona z něho vzrušená. Tohle by si nedokázal představit ani ve snu.* Mno. *Trochu se zdrhl, když se ho zeptala, kdy ho pustí z nemocnice.* Když nepočítám to, že jsem přišel o část své paměti, tak fyzicky na tom nejsem údajně až tak špatně. Chtějí udělat ještě pár testů, pro jistotu, ale zítra by mě mohli pustit domů, pokuď bude všechno ok. *Políbil ji lehce do jejich vlasů.* Budu musel chodit každý den na převaz hlavy, ale jinak klidně můžu jít domů. *Usmál se, nemocnici zrovna dvakrát nemusel. Ikdyž po téhle zkušenosti, která se udála před chvíli, bude muset přehodnotit svůj názor.* Klidně běž domů, já jsem rád, že jsi tady se mnou celou tu dobu byla. *Nechtěl, aby odcházela, ale držet násilím ji tu nemohl. Stále ji objímal a užíval si jejich doteků, než se mu rozhodne odejít.* Ale,ale, nepovídej, že jsem tě tak vzrušil. *Hladí ji zezadu po její paži a na tváři má tak blažený výraz, že ho až začali bolet koutky.* Zítra mě pustí z nemocnice. Doufám, že pro mě přijdeš a pojedeme ke mě domù. Měli by jsme usilovat o to, aby se mi vrátila moje paměť, takže počítám s tím, že nevylezeme minimálně tři dny z postele. *Stále se usmíval jako malé dítě, věděl, že tyhle slova její vzrušenou náladu asi moc neuklidní, ale o to přesně mu šlo.*
Moon L. Evans
Posts : 116
Join date : 2021-09-13
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty Moon L. Evans

Tue Dec 07, 2021 6:48 pm
*Zasměje se jeho poslední větě.* Williame, Williame. Nemysli si, že bych tě nechala tři dny mě držet v posteli. *Řekne s úsměvem a pak se posadí. Nepřestává se mu ale dívat do očí.* Nechce se mi od tebe odcházet, ale pro klid své duše budu potřebovat uskutečnit tu sprchu. Takže to vidím následovně. Teď půjdu domů. *Odmlčí se a koukne na telefon, aby zjistila, kolik je hodin. Na chodbě jsou slyšet blížící se kroky.* Je půl sedmé, takže by mě brzy stejně vyhnali ven a já bych musela strávit další čas v tom otřesným bistru. *Zašklebí se, když si vzpomene na jejich odpornou kávu. Vstane z postele a vydá se ke křeslu, kde má položenou svou tašku. Ještě zkontroluje, zda v ní má všechno a rozhlédne se i po Willově pokoji, jestli něco nezapomněla sbalit. Pak si znovu sedne k Willovi na postel a tašku si postaví k nohám.* Zítra ráno mi napiš. Nebo klidně i teď večer. Ale zítra ráno, až budeš volný, tak mi dej vědět a přijedu pro tebe. Stejně je tvoje auto u mě doma, takže tě vyzvednu a vezmu tě na normální snídani. A pak teda se nechám unést k tobě domů, pokud o to vážně stojíš.* Usměje se na něj a lehce ho políbí na rty.*
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Wed Dec 08, 2021 8:05 am
*Usmívá se na ni. Už zase měl zpátky svou veselou náladu, když byla vedle něj. Vůbec ho netrápilo, že utrpěl úraz mozku a že si část jejich vztahu nepamatuje. Věděl totiž, že to jejich vztah ani trošku nepoznamená. Miloval ji už tehdy, když ji poprvé uviděl a to se nezměnilo, tuhle část si pamatoval živě. Nyní se přesvědčil, že ani v sexu nezaostává, takže neměl nejmenší pochybnosti o jejich společném vývoji.* Neboj se, tři dny v posteli bych tě držet ani nechtěl. Když budeš chtít jít na záchod, tak tě pustím. *Šibalsky na ni mrkl. Těžko říct, jestli to myslel jen jako vtip, nebo zcela vážně. Poslouchá její povídání a sleduje ji, jak přechází po pokoji a balí si své věci.* Samozřejmě, že o to stojím. Myslím, že ani nebudeš mít na výběr. *Ušklíbne se a políbí ji na rty. Na další tři dny strávené v jedné místnosti s ní, se opravdu těšil. Jejich seznamování u jezera si nepamatoval, takže doufal, že to za ty tři dny všechno napraví. Najednou si ale něco uvědomil.* Počkej, a neříkala si něco o nějaké cestě do Londýna? Nerad bych tě nějak omezoval, pokuď si měla jiné plány. *Chytil ji za obě ruce.* Pokuď máš něco důležitějšího, než se mnou strávit tři nezapomenutelné dny v posteli, tak to pochopím. *Podíval se na ni s mírným úsměvem ale následně nahodil smutný výraz. Schválně to podal takto, aby měla o čem přemýšlet. Nechtěl, aby ho opouštěla, ale zase ji nemohl držet násilím a klidně by pochopil, kdyby řekla, že musí odletět do Londýna.
Moon L. Evans
Posts : 116
Join date : 2021-09-13
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty Moon L. Evans

Thu Dec 09, 2021 9:46 am
*S úsměvem poslouchá každé jeho slov. Je tak šťastná, že se to mezi nimi víceméně nezměnilo. Nedovedla si představit, jaké by to bylo, kdyby si ji nepamatoval vůbec nebo kdyby o vztah s ní už nestál. I když byla připravená o jeho lásku znovu bojovat, představa, že by se jí to nepovedlo, ji děsila. Nepřestávala se ale usmívat, protože jeho hlas v ní vyvolával klid a cítila se naprosto uvolněně. Smála se tam, kde bylo třeba, pousmála se, když se ji snažil nenápadně přivádět na nemravné myšlenky a milovala ho pořád a neustále.* Ano, mluvila jsem o Londýně. *Přikývne a upřímně ji ani nenapadlo, že by teď někam odjížděla.* Mám tam rodiče. Měla jsem jet za nimi. A ty se mnou. *Zčervená.* To teď ale není asi dobrý nápad a tak, zatímco jsi spal, jsem s nimi volala a vysvětlila jim, že přijet nemůžu. Chápou to. Tak snad za pár dní, možná týdnů. Ale určitě se za nimi musím vydat, než bude konec roku. Dlouho jsem je neviděla. Ale nebudu tě nutit jet se mnou, bude to na tobě, jestli budeš chtít. *Usměje se na něj a něžně ho pohladí po tváři. Po chvilce vstane a políbí ho na rty.* Já tedy jdu, ale kdybys cokoliv potřeboval, napiš mi, a zítra pro tebe přijedu, kdykoliv budeš chtít. *Zářivě se na něj usměje a pomalu se vydá ke dveřím. V okamžiku, kdy dveře otevře se srazí s přicházejícím lékařem.* Pardon. Omlouvám se. *Řekne trochu vyděšeně, ještě se otočí k Willovi, pousměje se a pak ho nechá v doktorových rukou a vydá se na parkoviště. Na sedadlo spolujezdce hodí svoji tašku a telefon a vyrazí domů.*
Sheamy
Posts : 136
Join date : 2021-09-04
View user profile

Nemocnice        - Page 2 Empty William Conan Doyle

Sun Dec 12, 2021 8:13 am
*Utočil horní polovinu svého těla, aby si mohl lépe natřást svůj polštář za zády, poté se do něho zase zpátky zavrtal. Na tváři měl stále ten svůj blažený výraz, který mu ještě po sexu neopadl a možná už ani nikdy neopadne. Přikyvoval, když mluvila o Londýně a cestě za svými rodiči.* Mrzí mě, že jsem ti překazil tvé plány. *Trochu ho mrzelo, že na takovou důležitou část jejich života zapomněl.* /Museli jsme si být dost blízcí, když už mě chtěla představit svým rodičům./ *Možná to bylo na druhou stranu i dobře, že si na to nevzpomínal. Jen při té představě, ho zachvacovala panika. Nevěděl, že tímhle si už jednou prošel, takže teď to tak trochu prožíval nanovo. Takhle se budou moct ještě lépe poznat, než přistoupí k tak důležitému kroku.* Pojedu tam s tebou rád, Moon. Chci, abys mi byla stále nablízku. *Tohle myslel skutečně vážně. Chtěl být s ní, takže kvůli tomu by se klidně seznámil i s jejími rodiči.
Když vstane a políbí ho, tak ji sladký polibek rád oplatí. Úsměv mu trochu odpadne, když nakonec poví, že už odchází.* Dobře. Určitě ti ještě dneska napíšu. *Odvětí, ale to už jen sleduje, jak odchází a sráží se s doktorem.*
Sponsored content

Nemocnice        - Page 2 Empty Re: Nemocnice

Back to top
Permissions in this forum:
You cannot reply to topics in this forum