Edinburgh RPG
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Go down
Admin
Admin
Posts : 70
Join date : 2021-07-22
View user profilehttps://rpgedinburgh.forumotion.eu

Edinburgh castle Empty Edinburgh castle

Mon Aug 09, 2021 12:31 am
Edinburgh castle Hrad10

Na hradě už sice nikdo nežije pěknou řadu let, ale musíte uznat, že neztratil nic ze svého kouzla. Zvenčí vás okouzlí jako ohromnost a majestátnost, uvnitř na vás naopak čeká příjemně něžný a úchvatný interiér. Konají se zde během sezóny prohlídky, výstavy a různé akce jako koncerty, taneční bály a plesy. Vstup je sice omezen zaplacením nějakého toho poplatku, ale jinak vstup do vnitřních ani venkovních prostor není nikomu odepřen.
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Wed Aug 25, 2021 6:52 pm
*Sama netuší čo tu robí. No oslavu starostových narodenín si nenechá ujsť ani ona. Síce je to odporná zbohatlícka akcia, kedy si ľudia medzi sebou honia ego, ona sem šla s inou vidinou.  Prihovoriť sa predsa, niekomu kto by mohol podržať ju a jej budúcu značku. Také niečo by sa jej páčilo, lenže sama dobre vie, že také niečo skrátka neurobí. Bojuje sama so sebou veľmi často, a tak skrátka na niečo také zabudne. Radšej ticho stojí pri svojich rodičov, ktorý sa potichu ako vždy dohadujú. A zároveň okamžite stíchnu keď sa ku ním pripojí, ktosi iný. Potom ju zase napomenie mama, aby sa tvárila milšie a ona ju obdaruje len svojím kyslím úsmevom. A taktiež prostredníkom, ktorý skrýva za chrbtom.* / Najmúdrejšia si Theresa./* Povie svojej mame, ktorú neoslovuje nijak inak len menom. Keďže jej titul mama neprináležal, musela sa uspokojiť aspoň s tým, že ju vôbec nejak oslovuje. Pri ďalších minútach počúvanie debilných konverzácii, sa Lu skrátka ospravedlní s tým, že dostala chuť na niečo sladké. Čo nebola až taká lož, pretože si na ne naozaj chutila. Po ceste prehodila pár, nedobrovoľných slov a vypočula si pár zákaziek, ktoré možno neskôr aj naozaj príjme. Keď už konečne mala, tú možnosť sa dovaliť k stolu, dokázala zjesť len dva čokoládové košíčky.  Všimla si totižto jedného nemenovaného staršieho muža, z ktorým strávila pár chvíľ, pred odchodom do New Yorku. Prejde ňou úplný mráz s zároveň horúčava a rozbehne sa kamsi preč. Prerývane dýcha a potrebuje sa nadýchnuť.  Párkrát si ťažko povzdychne a rýchlim krokom sa rozbehne, kamsi opačným smerom. Akéhosi mladíka, buchne do chrbta a nemotorne sa mu ospravedlní a beží konečne, naproti preskleným dverám. Najprv bojuje so zaseknutou kľučkou, ktorá sa z vrzgotom otvorí, a ona vyjde na maličký balkón. Jej tvár privíta studený vetrík a krásny výhľad na mesto. Konečne si vydýchne a je rada, že dnes nič nezjedla pretože, by práve všetko skončilo dolu kde si v záhrade. Srdce jej divoko bije a stále pozerá dovnútra, či sa ku nej ten muž nepridá. Nevie si spomenúť ani na jeho meno, no tvár je jej priveľmi známa.* / V New Yorku si sa niečoho, takéhoto bár nemusela./* Povie si a v kabelke začne hľadať krabičku cigariet a zapaľovač. Keď to konečne nájde zapáli si cigaretu a strčí do uši slúchadla, aby nemusela počúvať ruch z miestnosti. Dáma alebo nie, aj tak si sadne na dlážku.  Šaty tmavo zelenej látky, ktoré jej padnú ako uliate, ju krásne zahalia, tak si môže užívať pohľad na oblohu.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Wed Aug 25, 2021 7:26 pm
*Neměl podobné akce rád. Avšak vzhledem k tomu, jak významná byla jeho rodina, nemohli si nechat ujít oslavu starostových narozenin. Znamenalo to pro něj to, co obvykle na jakékoliv podobné společenské akci. Oblékl si jednoduchý černý oblek, šitý na míru. Stříbrná kravata ladí s manžetovými knoflíčky a hodinkami na zápěstí, na něž by se nejraději neustále koukal a odpočítával minuty do konce dnešního večera. Lituje, že se zde nepodává whisky, pouze kvalitní šampaňské, které na jazyku zanechává příliš sladkou pachuť. Trochu mu to připomíná, když jednou omylem zkusil cigaretu s ovocnou příchutí. Bylo cosi pobuřujícího na povědomé chuti narušené tím odporně sladkým aroma. Dnes si však zapálit nesměl. Spolu s otcem po boku proplouval sálem, od jedné bezduché konverzace k druhé. Ačkoliv mu oslnivé úsměvy došly již před půl hodinou, stále se tvářil nadmíru zdvořile. Podaří se mu odloučit se od otce. Neposkytne mu to velkou útěchu, je mu jasné, že spousta lidí sleduje jeho pohyb, čekají na to, až udělá chybu. Ani to s ním nehne, byl zvyknutý, nic se nemohlo vyrovnat drobnohledu jeho otce, železné ruce, kterou vládl nad jeho životem. Trhne sebou, ne úplně dobrovolně, když do něj vrazí neznámá dáma. Ta se očividně o názory okolí nestará. Rozhodně si to míří k balkonu s tichou omluvou, kterou sotva mohla myslet vážně. Její zarputilý pohled ho vyhledá i od vchodu na balkony a jeho stoický výraz chtě nechtě naruší jemný pohyb obočí, jež zlehka nadzvedne. Snad ve výrazu údivu či nesouhlasu. Nebyl však pro nic vychován jako džentlman. Vyrazí za onou ženou na balkon. Ačkoliv si sem světlo ze sálu probojovalo cestu, je zde větší šero. I tak si však uvědomí, že žena před ním je spíše ještě dívka. Sotva bude starší než on sám.* Jste v pořádku? *Zeptá se zdvořile. Přeci jen si dívka hoví na zemi. Přemohla ji úzkost? Vyčerpání. Zhluboka vdechne vůni čistého cigaretového dýmu. Je v tom i jiný podtón. Možná je ve vzduchu vůně květin ze zahrad, anebo snad jde o parfém, který si ona slečna zvolila pro dnešní večer. V téhle pozici šaty neodhalují příliš z křivek dívky, ale temně smaragdový odstín lichotí tmavé barvě jejích vlasů a pokožky. Možná to však působil nedostatek světla, vlasy mohly být spíše hnědé než černé a nejspíše byla smíšeného původu a spíše než pokožku v barvě mléčné čokolády, měla kůži v odstínu kávy, či zlatavého karamelu. Ne, že by to bylo důležité. Považoval se za imunního většiny ženských půvabů. Až teď si uvědomí, že ona neznámá ho nemohla slyšet, když má nasazené sluchátka.* /Proč se snažit./ Nejspíše nestojíte o společnost, omlouvám se, jen jsem se chtěl ujistit, že se nic nestalo. *Pronese raději a hodlá se vrátit do sálu, ačkoliv ho tam čeká jen další nuda. On sám však o společnost rozhodně nestál. A už vůbec netoužil, aby ho přistihli ve společnosti nějaké ženy.*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Wed Aug 25, 2021 9:17 pm
*Nechápe ako sa jej rodičia, môžu na takýchto hlúpostiach podujímať pravidelne. Jej stačí, táto jedna a má z toho, aký si vždy zvláštny pocit. Jedlo tu chutí inak, ľudia sú zvláštne upätí a všetko jej príde zbytočne naleštené. Necíti sa tu dobre a najradšej, by sa skrátka len vyparila preč. Lenže táto oslava, je tradícia a navyše, tento zámok je Lucreziine obľúbené miesto. Často sem chodievali s Illou sa hrať na princezné, keď ich rodičia zrazu, z ničoho nič vytiahli od ich skutočnej mami. Túto skutočnosť im, stále nedokáže odpustiť aj keď ubehlo, od toho pár rokov. Stále vie, že tým nie je vnútorne stotožnená. Ale život ide, skrátka ďalej a síce rodičom zazlieva, mnoho vecí na Edinburgh si dokázala prinajmenšom, zvyknúť keď ho nenazýva domovom. Domov sú predsa ľudia, pri ktorích sa má cítiť bezpečne a láskyplne. Nikomu nenútiť svoje spôsoby a tváriť sa, že je to proste normálne. Tak ako to robia jej rodičia. Ledva si sama vybrala šaty. Prvé boli príliš odhalené a tieto sú rovnako nevhodné. Nevyhovela možnostiam, zatiaľ čo Illaria je v dokonalá určite úplne vo všetkom. Pri spomienkach na všetky, tie neprávosti sa jej aj teraz varí krv v žilách. No, už si zvykla byť najhorším človekom v miestnostiach, a stavila by peniaze že, rozhodne aj v tej miestnosti. Pohľady ľudí jej predsa neuniknú, a ona si z nejakého dôvodu všetky berie moc osobne.* / To vyzerám tak zle?/* Spýta sa a pozrie sa na svoj odraz, keď si zapáli cigaretu. Dokonca sa dvakrát pozrie do vypnutej obrazovky na mobile. Chvíľu na seba hľadí v odraze a potom pred sebou, vidí stáť postavu. Okamžite dá dolu slúchadlá, a postaví sa na nohy. Vysoké topánky ju, zradia a vykrivia jej nohu do strany. Privrie oči a má chuť zvriesknuť. Premôže sa a bolesť, ktorá sa jej hrnie do nohy ju, vyroniť slzičku. No premôže sa na tváry už nemá smutný a zamyslený výraz, ale na chalana pred sebou sa usmeje. Odniekiaľ je jej známi , ale sama netuší odkiaľ. Síce nepočula, čo hovoril to vykanie počula aj keby je hluchá.* Nie som v phode.* Povie mu vážne, ale nakoniec sa na neho usmeje.* Ak mi budeš vykať!* Prekrúti nad tým oči a pozrie sa niekde preč.* A nevyrušuješ. A som v pohode, ďakujem.* Netuší čo, sa jej pýtal, a celkom triafa do prázdna. No, keď sa tu niekto objaví, ako veľká voda nepýta sa jej, asi aká je jej obľúbená farba.* Tak, čo užívaš si to tu? Vyzeráš ako typ, čo chodí na čajové dýchanky a ľudom predčítava poéziu.* Úprimne mu povie a chytí sa zábradlia, aby si dala dolu podpätky. Noha ju neuveriteľne bolela. Bodlo jej keby si mohla sadnúť, no dnu určite nepôjde.* Inak som Lucrezia, teší ma.* Povie mu keď sa znova narovná a podá mu svoju ruku. Medzi tým skúsi svoju nohu, ktorou sa snaží krútiť. Pohyb ju bolí a pozrie sa na pohladného muža pred sebou. Ani si neuvedomovala, aký obrázok je pre ňou.* A ty si prišiel minimálne s továrne na klišé.* Skonštatuje s úškľabkom, keď si ho okato prezrie.
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Wed Aug 25, 2021 9:52 pm
*Vlastně využije onu dívku jako záminku k tomu opustit sál. Ačkoliv je prostorný a okna jsou otevřené, je v něm horko a vydýcháno. Na balkonu ho však po holé kůži pohladí lehký večerní vánek. Je chladný, ale v tuhle chvíli mu to přijde příjemné. Edinburgh zažívá jedny z těch teplejších dnů v roce, večer však teplota rychle klesá. Tudíž odhaduje, že dívce na dláždění zrovna příjemně nebude, zvlášť když má na sobě tenké šaty. Alespoň hádal, že to bude satén nebo něco podobného, v materiálech se poměrně vyznal. Ne, že by to studoval, ale měl rád kvalitní věci, včetně oblečení. Sice se v obleku necítil úplně ve své kůži, ale nechal si ho ušít a přiléhal mu jako druhá kůže. Potlačí úšklebek, když se dívka najednou prudce zvedne a zakolísá. Spíše instinktivně ji zachytí za loket, aby si náhodou nedala neplánované rande se zemí. Jedná se však o střídmý dotek, ačkoliv si nemohl nevšimnout, že její kůže pod jeho prsty příjemně hřeje. Zvláštní, čekal by, že už prochladla. Pustí ji. Nikterak rychle, nechtěl, aby to působilo jako ucuknutí.* Opravdu? *Zeptá se a nejraději by si vynadal. Měl její odpověď přijmout a odejít. Teď se zbytečně zaplete do zdvořilostní konverzace. Má pocit, že v její tváři zahlédl bolest, ale těžko říct, když vezme v úvahu přítmí, jenž zde panuje.* Vykám Vám. *Pozvedne znovu lehce obočí.* /Že by byla opilá?/ Myslím, že vykání se hodí pro dva dospělé lidi, kteří se neznají, zvlášť, když se potkají za podobných... okolností. /Na nabubřelém večírku smetánky./ *Čí asi byla dcera? Anebo že by sama byla tak významná? Zdálo se mu, že na to byla moc mladá a taky si myslel, že většinu známých lidí z Edinburghu zná. Dívka tak pro něj byla velkou neznámou.* Jeremias Crawford. *Nabídne jí ruku. Je to nejjednodušší způsob, jak zjistit její jméno. Jen málokdo by si dovolil neoplatit takovou zdvořilost. Nelíbí se mu, že přešla na tykání. Přijde mu příliš osobní a on si málokoho pouštěl ke kůži. Minimálně ne po dvou minutách známosti. Zůstal však zdvořilý.* /Raději poezii píšu./ *Věnuje jí jeden ze svých okouzlujících úsměvů.* A ty zníš jako někdo, kdo dělá unáhlené závěry. *Tak to dělává, smete protivníka v konverzaci jediným úsměvem a rychlou sarkastickou poznámkou. Nelíbilo se mu, že se ho snaží analyzovat. Proč by to vůbec dělala? Konečně mu řekne i své jméno a on sevře svou dlaň v její. Je o dost drobnější a na bříškách prstů cítí drobné mozoly. Že by hra na nástroj? Možná šití, i když to se dnes moc nedělá. Vždycky se považoval za všímavého a během chvíle o ní sbírá spoustu drobných detailů. Více zblízka působí její atraktivní rysy spíše jako španělské, italské, možná řecké. Ale jsou zde jen náznakem, nejspíš jeden z rodičů? Ale mohl to být i prarodič. A taky mu neunikne, jak přenáší váhu z jedné nohy na druhou.* Jistěže. Ta továrna sídlí hned vedle univerzity, chodíš tam často, že jsi s chodícími klišé tak dobře obeznámena? *Zeptá se klidně. Nezdá se, že by se urazil.* To přešlapování je způsobeno dlouhým stáním na těch vražedných podpatcích, anebo tě něco bolí? *Zeptá se. Nedokáže si pomoc. Lucrezia mu není zrovna sympatická, ale to málokterá žena. Dává si bacha. Nestojí o společnost, ale ačkoliv jí svýma odpovědma dává jasně znát, že by si dokázal představit příjemnější konverzaci, nepředstírá zájem o její zdraví.*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Wed Aug 25, 2021 11:41 pm
*Mladého muža si najprv ani nevšimne. Je zabratá do hlbokých myšlienok svojho života, ktorému nedokáže ani sama rozumieť. Je to vždy tak, sama si všetko komplikuje a potom musí, zo seba žmýkať ešte nejakú energiu, ktorá jej musí vydržať aspoň dokonca týždňa. Teda hlavne, ak musí byť doma a chodiť do školy. A potom nudné akcie kde si na hrade. Objaví sa tu plno samoľúbych ľudí, ktorí si nevidia na špičku, svojich nosov. Za jedno môže byť rada. Neobjavilo sa tu až tak, veľa mocných ľudí, z ktorými mala už aj ona česť.  Sprevádzať starších mužov, kamsi do spoločnosti bola jej práca. Síce rozhodne nie legálna, nejak si zarábať musí. Predsa len z ľudmi z Haggis nemala, priame dočinenie a za to je rada. Im sa predsa, len príliš neopláca odporovať a to vie aj samotná Lucrezia. Je si istá, že aj veľa ľudí vo vnútri v miestnosti, má nejaké napojenie na nich. Niekto špinavú prácu urobiť musí. A oni s z toho takú hlavu neurobia. Preto, jej hlavou prešlo, či ho nepozná od nejakého stretnutia kdesi, na nejakej prepychovej párty. Mladých mužov, však nesprevádza. Bojí sa ich odsúdenia a hlavne, čo ak by niekto z nich bol jej spolužiak? Alebo niekto z univerzity. Nachvíľu stuhla či si nepamätá aj on ju, ale jeho slova, našťastie upozornia na jej nevychovanosť.* / Našťastie./*  Oh jasné, prepáčte pane. Máme pred päťdesiatkou a žijeme v rannom stredoveku.* Štipľavo mu odpovie a upraví si účes. Rada provokuje ľudí. Svojím názorom sa nikdy netajila, ani v tých najhorších chvíľach svojho života. Keď sa jej predstaví a potrasie si spoločne rukou, v hlave svitne. Samozrejme že, Jeremiasa Crawforda pozná. Kto by ho nepoznal? Keď týmto menom jej sestra píli uši do dnes. Pokúša sa sním zoznámiť snáď, tisíckrát a ako si sa vždy stiahne.* /V niečom som predsa lepšia./* Samoľúbo sa pochváli v hlave a pred Jeremiasom zahraje jej obľúbené divadlo.*  To mi niečo hovorí Jaden Crawford.* Zamyslí sa a pozrie sa na neho. Musí uznať je neodolateľný. Miluje nedostupné typy, sú to pre ňu malé výzvy, ako ich čo najrýchlejšie dostať do postele. Pri tomto háda, že on sa len tak zvádzať nenechá, a tak flirtovať s ním nehodlá. Príde jej studený aj keď vlastne žije a dokáže dýchať.* Lepšie ako ľadovec.* Potichu odvetí. Je z neho nervózna, stále kamsi hľadí na ňu alebo za ňu a neunikne mu ani jeden detail. Je ako taká ihla, ktorá niekoho chce pichnúť. Ďalšia jeho sarkastická poznámka, jej vytvorí úsmev na tváry.* Tá továreň určite patrí tebe Crawford.* Odvetí a lakťom ho jemne pichne do ruky. Jeho starosť ju prekvapí.*/ Až moc sa staráš na to, že sa tváriš ako ti je všetko jedno./* Povie mu v hlave, ale nahlas nič také nepovie. Dokáže to pochopiť. A vlastne je za to rada. V sieni by si to sotva, niekto všimol a dokonca si robil tú námahu, aby ju skontroloval či je v pohode. Mala by sa mu skôr poďakovať, za to že, to sa tu vôbec objavil a dal si tú námahu. No slová vďaky sa jej zaseknú v krku. Ešte chvíľu musí, byť osina v zadku a robiť hlúposti, len aby nemusela hovoriť slovo ďakujem. Skutočnosti si, však to aký je gentleman cení. Pozrie sa na svoju nohu a potom späť na neho. Tentokrát jej tvár, trochu zmäkne.*  Á-áno bolí. Prekliate podpätky.* Dodá z rozhorčením a znova sa snaží hýbať nohou.* Ale nie je to až také zlé.* Povie a posvieti si na nohu. Pozrie sa na Jeremiasa a svetlo dá ihneď  späť.* Je to v pohode.* Dodá akoby nič.* /  Len sa to zhoršuje a tá noha začína vyzerať, ako noha nejakého obra./ * Dodá si v hlave a dúfa, že Jeremias je natoľko hlúpy, aby s ňou súhlasil.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Thu Aug 26, 2021 12:16 am
*Tlumené světlo tomu doopravdy nepomáhá, ale stejně začíná mít dojem, že je mu povědomá. Stíny jí tančí po tváři, jak za oknem stále prochází lidé, ale občas má dojem, že by ji měl znát. Anebo v ní vidí někoho jiného? Možná rysy otce či matky, kteří jsou dostatečně významní na to, aby je již někdy střetl. Ačkoliv by někoho jiného možná její poznámka pobavila či naštvala, jemu se v tváři nepohne jediný sval.* Na padesátnici jste poměrně zachovalá. *Odpoví jí, v hlase jen jemný náznak potměšilosti. Mohlo jít dobře o poklonu stejně jako o urážku a bylo jen na ní, jak si to vyloží. V tomhle uměl chodit, přeci jen se narodil do světa plného zdvořilostních frází, bezduchých hovorů, předstíraného zájmu, falši a bohatství. Všechny tyhle drobné konverzační libůstky měl v malíčku. Nemohl však říct, že by v tom nacházel potěšení, jednalo se spíše o automatickou reakci.* Jaden by se rozhodně lépe pamatovalo. *Uzná. Nehodlá se nechat rozhodit. Vlastně ho ale její pokusy vnitřně baví. O co se snažila? Nikdy to u žen nepochopil. Jedno však věděl jistě, zaplétat se s nimi blíže přinášelo jen samé trable. A pokud něco čišelo z každého póru té zlatohnědé kůže krásky naproti němu, byly to problémy.* /Jako bych jich neměl dost./ *Jsou na balkoně sami a hudba zde zní pouze tlumeně, tudíž není divu, že její poznámku zaslechne a po vteřině i rozluští. Tentokrát se mu jeden koutek pozvedne v drobném pousmání.* Nejsi zvyklá o ně ztroskotat? *Zeptá se jí a tentokrát si dovolí jeden jasnější zkoumavější pohled. Byla drobnější, teď když si zula boty, ale zdálo se, že má dobrou postavu, do toho očividně hezké husté vlasy, jež odmítaly pevně držet v účesu, ačkoliv by se vsadil, že na ně vyplýtvala před akcí aspoň půlku laku. Perfektní pokožka, která sváděla k průzkumu a samozřejmě symetrický obličej, na němž se, snad nevědomky, stále skrýval vyzývavý podtón. Nenápadně vrytý v tvrdohlavém dolíku na bradě, lehkým semknutím úst, přimhouřením očí.* /Problémy./ *Pomyslí si otráveně. Nejspíše si v nich Lucrezia přímo libovala.* Odhalila jsi mé tajemství a vedlejší příjmy. *Přikývne rádoby vážně.* Stojíš snad o podíl na zisku? *Zeptá se. Proč mu přišlo jako dobrý nápad s ní vtipkovat? Možná to bylo prostě jen lepší než se vrátit zpátky na večírek, zpátky do role dokonalého syna. Na druhou stranu, i tady měl stále svou pomyslnou masku. Všimne si, jak přenáší váhu na jednu nohu a nedá mu to, aby se nezaptal.* /Ano, bolí z bot, nebo ano, něco se ti stalo?/ *Napadne ho lehce podrážděně. Proč se ženy nemůžou vyjadřovat jasně? Tak, aby ano znamenalo ano místo ne, možná a v určitých případech. Naštěstí pak Lucrezia posvítí displayem na oteklý kotník, aby mu došlo, že jde o zranění.* /Co vyváděla?/ *Nepatřil mezi zaryté sportovce, ale nikdy si nepřipadal nemotorný. Navíc být ženou, nebral by si boty, na kterých neumí chodit tak, aby se mu nic nestalo. Potlačí povzdech.* To bude chtít led. *Zhodnotí to. Teď už je příliš zaujatý, aby se zarazil.* Smím? *Vlastně se ptá jen tak. Ačkoliv nebyl rozmazlený, pravdou bylo, že málokdy slýchal slůvko ne od někoho jiného, než svého otce. Tudíž si rovnou napůl klekne, aby ji vzal za chodidlo. Lucrezia se může opřít o zábradlí, tak doufá, že nespadne. Opatrně prsty sjede ze zadní strany lýtka ke kotníku, který opatrně ohmatá. Na to, jak velké má ruce, je překvapivě něžný. Byl zvyklý držet pero, hrát na klavír, nikoliv rukama dělat těžkou práci.* Vypadá to jen lehce vymknuté, ale během pár hodin to asi víc oteče. *Alespoň co si pamatoval z hodin zdravovědy a z těch skrovných vzpomínek na to, když snad při sportu přeci jen špatně došlápl.* Ale nejsem doktor. Možná bys měla dnes večer oželet poslední valčík a jít k doktorovi. *Podotkne a vzhlédne k ní. Sukni jí moc nevyhrnul, ale pohled zezdola má v sobě cosi podmanivého. Možná je to tím, že když naposledy před ženou klečel, bylo to protože měl zabořenou tvář do jejího klína. Co to bylo za fantazii? Šéf a jeho sekretářka na pracovním stole? Rozhodně na sobě ta dívka tenkrát neměla takové šaty. Tady by se spíš hodila tajemná exotická kráska, on kluk z dobré rodiny, jehož rodiče chtějí oženit a nepřejí si, aby se stýkal s dívkou s barvou její pleti. Trocha zakázané touhy. A on by zatraceně neměl přemýšlet o něčem takovém u ženy, které ho zatím leda podráždila. Vždyť ani nebyla jeho typ. Urovnal jí sukni a raději se zvedl do plné výšky, která byla rozhodně o dost úctyhodnější než ta její, a o krok ustoupil. Nebylo poznat, nad čím předtím uvažoval a to z jediného důvodu. Lucrezia, ačkoliv ve své podstatě atraktivní a možná i poznáníhodná, ho vlastně vůbec nezajímala. Unikl sem za ní před nudou, ale nehodlal ji kdykoliv znovu vidět. Až na to... konečně si vzpomněl.* Navštěvujete zdejší univerzitu? *Lehce přimhouřil oči, odpověď už v zásadě znal, chtěl jen potvrzení. Byla ve správném věku a leccos by to vysvětlovalo. Ale určitě ji nevídal často, všímá si okolí, musel s ní mít nějaký obecný seminář, nebo se míjeli na chodbách. Navíc by vsadil krk, že studium ekonomie a managementu by nebylo něco, co by ji bavilo. Přišla mu na to příliš... nekonvenční.*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Thu Aug 26, 2021 2:04 am
*Jeho poznámku sa snaží nebrať nijak. Lenže z jej myšlienkami osebe a svojom tele. Lichôtky od iných sa snaží brať, ako pekné slová a nie urážky. Jej zmýšľanie o svojom výzore, nie sú zrovna najsvetlejšie. Nepripadá si pekná a už vôbec nie sexi. Pozerá sa na seba odlišne v tmavších farbách a krásu, tam vôbec nevidí. No nemôže mu len tak, medzi rečou povedať, že trpí akýsi mi komplexami z toho, ako vyzerá, a že všetko si kompenzuje jedlo, ktoré následne ide s nej čo najrýchlejšie von. Také niečo, nepovedala nikomu a pravdepodobne, takú česť sa dozvedieť o jej problémoch nebude mať nikto. Možno jedine psychológ, ktorému aj tak odmieta chodiť. Vie, že jedného dňa, skrátka nájde spôsob sa mať naozaj rada. Tak ako ju mal rád Mickey alebo, ako ju vidí jej stará mama. Dokonalú aj chybami a nedostatkami. Chcela by aby, ju takú videli aj rodičia, lenže zjavne všetkým vyhovieť nejde. Za pokus o kompliment od Jeremiasa sa usmeje.* Hmm, tak to ozaj ďakujem.* Povie a ďalej sa snaží na to nemyslieť. Neustále niečo analyzovať, je pre ňu na dennom poriadku. Hlavne to, ako sa na ňu pozerajú iný, aj keď by to nemala vôbec riešiť. Rieši to. Vnútorne, bez toho aby si vypočula na to názor od iného človeka. Boji sa, že možno všetky tie nedokonalosti vidia aj oni. Nie je ako Illa, ktorú jej dávajú na piedestál. Nikdy nebude dostatočne pekná, milá, inteligentná a ani talentovaná. Môže robiť čokoľvek, a aj tak to bude málo. Presne tak, jej vyznela aj jeho lichôtka a všetky, lichôtky aké kedy dostala. Len prázdne písmena, ktorá sa usadia len v jej mozgu. No on to vedieť nemohol, a tak sa ani na neho nijak neútočí. Pred prípadnými otázkami, skrátka drží zuby za jazykom. To predsa majú muži radi. Keď je dievča len taká, handrová panenka bez názoru. Takých sa v miestnosti nachádza až príliš veľa. A možno aj ona je taká, len sa na to pozerá z iného uhla  dnes nad tým bude zase premýšľať a potom sa nenaje. Nezamkne sa v kúpeľni a potom po desiatich minútach, vyjde ešte viac zničená. Kolobeh, ktorý sa opakuje stále dookola a nikdy nemá konca. Je ako kolobeh prírody alebo čo, neustále sa opakujúca situácia. Aspoň tak tri krát do týždňa. Pripomienka Jeremiasa jej to pripomenie. Akoby, stál za oknom a sledoval ju a teraz jej chce, niečo také hovoriť.* Som Titanic. Narážam do  ľadovca stále. Lenže, ešte mám prinajmenšom záchranné člny.* Odpovie mu, z úškrnom na tváry a pri slovo zisk zdvihne obočie.* Chceš, aby som ti zobrala fabriku? A potom prácu?* Nadvihne obočie a otočí hlavu späť k západu slnka. Miluje západy slnka, pripomínajú jej že, zajtra môže začať odznova. Alebo sa dostať ešte do horších problémov. Pri nej nikto nikdy nevie, kde ju vietor zavanie. A jej tento moment na balkóne ani nezíde na um. No starosť, ktorou ju obsype, sa nevidí tak často.* To určite nebude...* Nestihne ani dokončiť vetu, keď sa Jeremias zohne k jej nohe, aby sa pozrel, ako to vyzerá. Chvíľu neschopná slova len na neho zíra.* Keď to je len vytnuté, nič sa nedeje. Takou to obuvou chodím na turistiky.* Mávne nad tým rukou, ale jeho prsty na jej chodidlách sú nežné a prídu jej zvláštne upokojujúce. A jeho sa snaží tiež, odbiť aby sa už toľko nestaral. Nevedela si totiž to jeho starosť priradiť, ako čistú vypočítavosť alebo, ako to že, je proste taký. Chvíľu tam, len tak obaja stáli a pozerali sa na jej opuchnutú nohu. Tak, by rozhodne nešla na turistiku a už, vôbec nie v topánkach, v ktorých prišla dnes. To on vedieť nemusí a pochybuje, že mu táto poznámka prišla pravdivá. Keď sa od jej sukne zvykne a narovná ju, samoľúbo sa uškrnie.* Nemyslím si, že si sa pozeral len na moju vyvrtnutú nohu. Ale ďakujem.* Povie mu a chytí ho za predkladtie na znak, že to myslí vážne.* Áno, navštevujem.* Prikývne rýchlo jeho otázke.* Študujem odevný dizajn.* Hrdo odpovie a jemne narovná plecia.* Ty dačo z manažmentom? Ale už si nepamätám, ako mi to vraveli tvoje fanúšičky.* Ak je niečo zaujímavé na tej škole, je to tvoj fanklub.* Vyhlási a prekrúti očami. Nebol jej typ, aj keď rozhodne by si nechala povedať, ak by sa o niečo chcel pokúsiť.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Thu Aug 26, 2021 2:17 pm
*Někdo by jí měl říct, že její falešný úsměv jde až absurdně jasně rozeznat od toho opravdového. Když se na něj usmívala předtím, bylo v tom pobavení a jistá lehkost, teď je to spíše jako nevydařený pokus přimět koutky poslouchat a vykouzlit chabou náhradu tohohle útvaru. Jen pokrčí rameny nad její odpovědí. Bylo mu jedno, zda jí lichotí. Proto tolika lidem připadal občas až příliš chladný. Ledovec, jak by ona řekla, naučil se nestarat o názory jiných lidí, pokud mu nejsou blízcí a k sobě pustil jen velmi úzký okruh kamarádů. Přijde mu, že náhle poněkud ztichla. Třeba se jí dotkl.* /A proč tě to zajímá./ *Kousne se do jazyka. Občas mu přišlo hloupé, jak se v něm sváří dvě osoby. Muž, kterým má dle všech očekávání být a ten kluk, kterým ještě stále trochu je. S tím druhým se dá vyjít mnohem snadněji, ale to je asi ten problém, musí ho držet pod zámkem.* No, Titanic šel ke dnu, nehledě na záchranné čluny. Takže to spíše vyznívá, že ty zachraňuješ ostatní, aby si nenamleli tak, jako ty. Pověz, jsi vážně tak ušlechtilá? *Zeptá se jí, ale ačkoliv je to míněno jako vtip, pozoruje její tvář nadmíru zaujatě. Co si o sobě Lucrezia myslí?* Ne, chci, aby ses o to pokusila a já tě mohl sledovat kolosálně selhat. Přeci jen, od klišé máš hodně daleko. *Což je vlastně pravda. Znovu těžko říct, zda lichotivá, i když tentokrát to jako kompliment myslel. Měl rád lidi, kteří se nebáli být sami sebou, zároveň jim však záviděl a vyhýbal se jim jako čert kříži. Kdo by se dobrovolně mučil tím, držet se na blízku člověku, který by mu připomínal, co nikdy nemůže mít? Ačkoliv si říkal, že se nebude zajímat, nemůže ignorovat to, jak Lucz přešlapuje, a navzdory jejímu chabému protestu nohu zkontroluje.* V tom případě musíš být v turistice mizerná. *Zhodnotí to lehkým odfrknutím nad tak průhlednou výmluvou.* Stejně už to máš nateklé, ty lodičky si nebudeš moct znovu obout. *Podotkne. Vzhlédne k ní a pod jejím pátravým pohledem se vážně musí zhluboka nadechnout nosem, aby potlačil chuť odvrátit pohled, čímž by jen dokázal, že před chvílí myslel na něco nepřístojného. Klidně jí upraví sukni a zvedne se.* Kdyby mi záleželo na tom, podívat se, co máš pod šaty, nemyslíš, že bych alespoň flirtoval, abych se ti pod tu sukni dostal? *Zhodnotí to. Nechce dát najevo, že se ho její poznámka dotkla, takže je příkrý. Co vlastně čekal. Přesně proto se nesnažil být milí, lidé si to vždycky přeberou po svém a ještě nejlépe způsobem, který ho pošpiní.* Nehledě na to, že nepovažuju opuchnuté kotníky za sexy. Jsi naprosto v bezpečí. *Ujistí ji teď již trochu posměšně. Je rád, že je o tolik vyšší než ona a může na ni koukat spatra. Vymazalo to veškeré myšlenky na intimitu, které ho vůči ní předtím otravovaly. Zlehka vymaní své předloktí.* Není zač. *Ucedí. Tím si to nevyžehlí, ale stejně se jí rozhodne ještě zeptat, zda studuje na univerzitě, jelikož si konečně uvědomí, že ji tam možná viděl. Cuknou mu koutky nad tím, když zmíní oděvní design.* /Jak jinak./ *Ne, že by proti tomu oboru něco měl, má rád módu. Často tam ale nechodily holky, co by měly rády látky, vyznaly se v tom a opravdu měly talent na vlastní návrhy. Šly tam bezduché slečinky, co rády nakupovaly a myslely si, že se v módě vyznají. Těžko říct, která byla Lucz.* Hmm. *Zamručí jen. Ten obor mu vybral otec. A i když ho to baví, stejně jako ho baví práce ve firmě, být to na něm, studoval by literaturu.* Copak že víš o mém fanklubu, fascinuju tě? *Rýpne si a tím chce prudce změnit téma.* Zajímavé? Takže jsem i já zajímavý? Že bys tam vevnitř do mě vrazila schválně? *Zeptá se jí, provokuje, když udělá krok dopředu a naruší její osobní prostor. Nic na ni nezkouší, pouze se usmívá, jeden koutek zvednutý o něco více, což mu dodává jistou škádlivou jiskru. Vlastně nevěděl o tom, že by měl fanklub a pochybuje, že je to pravda, ale proč to celé neotočit proti ní.* Příště zkus prostě pozdravit, nemusíš si hned vyvrtnout nohu, abys mě zaujala. To mi přijde trochu přehnané. *Škubnou mu koutky. Teď si ji vyloženě dobírá a kdo by si pomyslel, že to bude nejlepší zábava dnešního večera?*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Thu Aug 26, 2021 11:19 pm
*Prišiel jej ako typ, čo potrebuje za každých okolností, niekoho pozoruje a tým mu chce dať najavo, kto je tu pán. Pre ňu to bolo, absurdné a zároveň ju to divným spôsobom na mužoch priťahovalo. Neprístupné typy, čo sa snažia vyfarbiť vždy len v tom najlepšom svetle, úplne obyčajnosti. Väčšinou, ale obyčajní, nie sú. Skrývajú záhadnú auru a nedokonalé svetlo, tak ako osvetľuje aj Jeremiasa, cez sklo z miestnosti. Na tváry mu pobehujú sem a tam tiene, ktoré sa mu udomácnili v najostrejších lícnych linkách. Svetlé oči, ktoré mu osvetľuje ešte zvyšok slnka, ktoré zapadá mu svietia. Vyzerá ako Archanjel Gabriel v obleku bez krídiel. Niektoré ženy, po takých mužoch padajú na zem, ale ona len uzná že, by si sním dala povedať. Kľudne aj práve teraz na balkóne. Vlastne jej to príde, ako niečo uletené, ale Jeremias jej neprišiel, ako typ ktorý by do toho išiel s ňou. Preto túto možnosť odloží do zadnej časti hlavy.* / Aj keď škoda./* Povie si a uvedomí si , že hľadí na neho až moc okato. Odvráti pohľad a vychutná si ružovkastý nádych oblohy pred ňou.* No dalo by sa to, aj inak definovať.* Nakloní hlavu na bok a usmeje sa do prázdna. Pri jeho ďalších slovách sa na neho pozrie a obočie, jej vystrelí až kam si ku prstom na nohám.* To znela ako stávka, ktorú chcem vyhrať.* Dodá pobavene z diabolským úsmevom na tváry. Asi ho nikto neupozornil, že toto dievča na balkóne nepozná slovo „usporiadanosť“.* A tie mám rada.* Rýchlo dodá. Všimla si, že na tváry sa mu už vráska zmenila na vrásku, ktorá sa niečoho obáva. Ako keď prišla za nonnu a uvidela jej otlčené koleno. Zhruba o tri sekundy na to sa jej táto domnienka potvrdí, pretože jeho hlava, skončí pri jej nohách.* / Keby nás niekto videl./* Pomyslí si a na svoju hlúpu poznámku, dostane podráždenú odpoveď.* Vopred prehratí boj. Ja si nechávam svoju nevinnosť, pre svojho budúceho manžela.* Vážny hlasom povie a hanblivo sa zahniezdi. Pochybuje, že jej to bude veriť, ale doberať si ho je celkom zábava. Vidieť ten jeho vážny výraz, bola tiež pre ňu malá výzva. Chcela ho vidieť pobaveného z úsmevom na tváry. Tak by vyzeral, menej zastrašujúco. Teda nie, že by sa ho aj naozaj bála, len jej príde až moc upätí. Akoby mal zmrznuté svalstvo a úsmev pre neho predstavuje nejaký problém. Pri zmienke škola má chuť kričať. Nechce sa tam vrátiť. Rok v New Yorku bol jednoznačne, jej najlepší rok v živote. Stretla tam chlapca, ktorý ju zbožňoval a ona zase jeho.  Už sú to tri mesiace odkedy, boli spolu v kontakte. Rozchod bol pre Lucreziu ťažký. Znova prišli jej démoni a znova s nimi bojuje sama. O chvíľu sa k tomu pridá znova škola. Tým pádom sa stretne aj s jej kamarátmi na, ktorích sa tešila. V lete nemali príliš šancí spolu byť. Všetci žijú kdesi v zahraničí a ona ich nevidela takmer rok.* / Do toho ešte budeš poznať aj Crawforda. Sotva mi to niekto uverí./* Pomyslí si v hlave, a už teraz vie že, to nikomu nepovie. Toto ich malé stretnutie na balkóne ostane len medzi nimi.* Z diaľky ho pozorujem a niekedy prihodím aj nejaký mýtus o tvojej záhadnej existencii.* Diabolsky sa usmeje a spomenie si na všetky tie, hlúposti čo narozprávala naivným prváčkam na chodbách. Verí, že žiadna z tých hlúposti sa mu nedostala do učí, no väčšinou aj tak išlo o banality, na ktoré človek po dvoch dňoch zabudne, pretože už mu vŕta hlavou nová. Jeho priblíženie sa považuje, ako za pokus o hlúpu dominanciu. Nadvihne len obočie a oprie sa o zábradlie z dvihnutým obočím.* Nepotrebujem patriť do tvojho fanklubu, keď mám vlastný.* Dodá hrdo a spomenie si na tie chabé pokusy chalanov, ktorí sa ju snažia dostať von. Dostáva kopu milostných správ, ktoré si ani nemá v pláne prečítať. Nechce znova premýšľať nad vecami,  rozmýšľať zase do hĺbky.* Oh Crawford, pozdraviť? To je na mňa príliš jednoduché. A ja som všetko, len nie jednoduchá.* Mrkne na neho a v obrannom geste si dá ruky na prsia. Trochu jej bolo zima, lenže vydýchaní vzduch v miestnosti a jej bývalí sponzor, ju odrádzajú ísť späť.*  Ale pekný pokus o to, ako ma dostať do tvojej rady. Ktorá končí až kde si severnom Francúzsku.* Pochváli ho z úsmevom na perách a tentokrát mu upraví lem na jeho saku. Provokatívne tam tú ruku nachvíľu nechá, o čo si dlhšie a potom ju nechá spadnúť dolu. Z úškľabkom na tváry mu pozerá do očí a striedavo zase do miestnosti.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Fri Aug 27, 2021 3:45 am
*Opravdu patřil k těm málo lidem, kteří si všímali svého okolí. Byl na to vlastně hrdý. Dnešní doba sváděla k tomu, aby člověk hleděl tupě před sebe a šel si za svým, nedocenil to, co je kolem, neužil si přítomný okamžik. K těmto lidem nepatřil a nikdy ani nechtěl. Proto mu neunikne, že na něj začíná v zásadě zamyšleně zírat. Skoro by ho lákalo pomyšlení na to, že by uměl číst myšlenky a zjistil by, co ji na něm zrovna teď tak zaujalo. Jenže upřímně... bylo mu fuk, co si myslí. I když po její neurčité poznámce ho přeci jen bodne osten zvědavosti. Neměl by ji však chtít poznat lépe, zbytečně by si tím komplikoval život. Na vteřinu ztuhne, když zmíní sázku. Lehce přimhouří oči a gamblerská část jej se probouzí k životu po delším spánku. Pomalu se pousměje.* Prohrála bys na plné čáře. *Popíchne ji. Miloval sázky, miloval hry, především však zbožňoval vyhrávat a stávalo se to často. Uměl zhodnotit rizika a rozhodnou se, do jakého se pustí. Naučil se to při praxi ve firmě, učil se pohybovat na trhu a pohotově reagovat. Díky vryté zodpovědnosti tak nikdy nesklouznul k závislosti na hazardních hrách či podobných neřestech. To však neznamenalo, že by svou hravou stránku dokázal potlačovat věčně.* Já taky. Ale nikdy bys mě nemohla porazit. Znám veškerá ohraná klišé. *Protočí zlehka očima.* Mohl bych k tobě přijít, lehce nesměle se pousmát, nasadit obdivný výraz... *Jak řekne, tak i udělá. A hraje to přesvědčivě, ví, jak na to, dívat se na ni upřeně, ale zároveň skrz řasy a koutky úst mít nepatrně pozvedlé, chvilkami cuknou, jako by si nebyl jistý, zda by se usmívat měl.* Vypadáte úchvatně, cara mia... *Vezme ji za ruku a jemně ji pozvedne. Skloní se a rty opravdu jen nepatrně zavadí o hřbet dlaně, než ji pustí.* A pak budu mluvit o počasí. *Podotkne.* Dnes je opravdu krásný večer, na tohle roční období opravdu neobvykle teplý. *Podotkne a nenápadně přistoupí blíž, načež se jí zadívá do očí a předstírá překvapené zamrkání.* Omlouvám se, jen... máte vážně zajímavé oči, jako rozteklá čokoláda, na chvíli jsem se v nich ztratil. Ačkoliv s tak výjimečnou ženou bych se v nich nejraději ztrácel každý den. *Povzdechne si. Vydrží vteřinku. Pak si odfrkne.* TO je klišé. *Podotkne.* No, a pak bych mohl pokračovat, dokud by žena nebyla úplně okouzlená, začal bych flirtovat, pozvala by mě domů, kde bychom si to rozdali a ráno bych se vypakoval, než se probudí, a to by bylo pak největší debilní klišé všech dob, ale myslím, že tak daleko bych nebyl ochoten zajít. Pokud ty však jo, v sále je spousta mužů, jen do toho. *Pobídne ji pobaveně. Protože kdyby šla, v zásadě by tím vyhrála tuhle neoficiální sázku. Ale taky by se ponížila tím, že by jen na jeho pobídku šla s někým domů. Opravdu tyhle psychologické hry uměl. Poté jí však přeci jen zkontroluje kotník, který ji očividně bolí. Na vteřinu ho opravdu překvapí, poví ty slova tak přesvědčivě. Snad poprvé se upřímně usměje a potřese hlavou.* Jestli to má být žádost o ruku, měla jsi klečet ty. A já navíc na ženění zatím nemám náladu, takže smůla. *Podotkne a narovná se. Opře se zády o zábradlí, přeci jen už tu taky nějakou chvíli stojí a takhle je to pohodlnější. Založí si ruce na hrudi.* Tak mýtus jo? A jaké jsi o mě vypustila? *Skrývá podezřívavost. Má toho dost i bez toho, aby se musel zabývat nějakýma nepodloženýma drbama.* Týrám koťátka a mám bradavici na zadku? *Nadhodí opovržlivě. Byl už zvyklý na podobné kraviny. Člověk nemohl patřit k jedné z nejbohatších rodin ve Skotsku, aniž by se o něm pořád mluvilo, zvlášť ve škole, kde každý už věděl, kdo je, snad kromě prváků na začátku roku. Přiblíží se k ní spíše proto, aby se ona musela zaklonit. Nešlo ani tak o projev dominance jako promyšlené nadřazenosti. Nechtěl ji zastrašit, ani dát najevo, že tu velí. Ale dělalo mu dobře, když musela zaklánět hlavu, byla v tom jistá dávka škodolibosti. Takhle holka byla očividně zvyklá dělat si, co chce, říkat, co ji napadne a jednoduše žít si po svém. Dráždilo ho to. Možná jen chtěl, aby taky cítila trochu toho podráždění, ale očividně to brala dost bezstarostně.* /Jak jinak./ *Těžko říct, co Lucrezia vlastně brala vážně.* Jistě. *Znovu trochu ochladne. Jen mu připomněla, že je navzdory své otevřené povaze dost podobná jiným ženám, které zná. Jistěže si namotávala muže a hrála si s nimi. Ačkoliv většině těch mužů šlo asi jen o sex a nic víc, i tak mu to přišlo ohrané. Bylo to trochu pokrytecké, taky nebyl na vážné vztahy, no ne? Ze svého “fanklubu” ale nebyl nadšený a rozhodně by se tím nechlubil. Nechtěl, aby po něm holky šílely, neprosil se o to. Kdysi věřil, že má člověk hledat tu jednu pravou, která ho opravdu pozná a na tom záleží. A jistá část jej se té představy i drží, jenže už tu pravou nehledá. Nestojí o to.* V tom případě příště doporučuji spadnout ze schodů. Nic není více sexy a svůdné než nemotornost a těžká zranění, po tom každý muž šílí. Napodobí založení na rukou na hrudi v defenzivním postoji a sleduje ji. Znovu v něm klíčí jisté podráždění, ale na jeho tváři byste to nepoznali. Jen znovu ten nerušený klid.* Jsem si jist, že bys našla způsob, jak tu řadu obejít. *Tipnul by si, že umí být vypočítavá. Něco mu to našeptávalo, nejspíše prostý instinkt, na lidi měl odhad. Pohledem klesne k její ruce a nepatrně se zamračí. Sama gesto bylo hloupé, ale ona tu ruku stále nespouštěla.* Chápu, že nedokážeš udržet ruce pryč, opravdu. *Zahraje soucit a obrátí to gesto proti ní. Ona tak konečně ruku spustí a jemu se částečně uleví. Stále moc blízko. A ve vzduchu se vznášel její parfém. Byl hutnější, ne tolik sladký, což oceňoval. Částečně tak měl chuť zabořit jí tvář do krku a zhluboka se nadechnout. A pak možná ochutnat tu lákavou křivku krku až po klíční kost, rty, jazykem.* /A to je přesně ten moment, kdy by ses měl probrat, Jeme./ *Kousne se do vnitřku tváře. Vážně nebyla jeho typ. Nejčastěji ho přitahovaly blondýnky s porcelánovou pletí. Ne tyhle jižanské krásky. Bylo na nich již od pohledu něco příliš temperamentního. Všimne si, že jí pohled ubíhá do sálu a využije toho.* Neshání se po tobě někdo? *Nadhodí, čímž ji nepřímo nabízí únik z balkonu a jeho blízkosti. I když důvod odejít by měl spíš on. Přijde mu však, že mezi nimi leží jistá tvrdohlavost, která jim brání odejít první, snad aby to nevypadalo, že utíkají od konverzace, která jim způsobuje těžkosti. Minimálně jemu.*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Sat Aug 28, 2021 12:42 am
*Crawford už od pohľadu vyzeral, ako niekto kto má dokonalý život pred sebou. Uhladených rodičov, ktorí vlastnili impérium akých si firiem. Mladý Crawford to má jedného dná všetko zdediť. Pre niekoho vysnívaný sen, pretože peniaze sa im sypú, ako fazuľky. Síce sa Lucrezia presne nevyzná, čo všetko odnášala, ich cesta za úspechom je si istá, že  to jednoduché nebolo. Ale pri ťažkej drile, zodpovednosti a určite mnoho iných vecí, to nakoniec zvládli. Teraz patria medzi najbohatšie rodiny v Edinburghu a niet divu, že sú rozhodne taký, ako všetci zazobanci zo štvrte odkiaľ pochádza aj ona. Snobské právanie boháčov, párty na hrade, Stretnutie tých najväčších snobov, kde si navzájom gratulujú k tomu kto je väčší snob. Z postoja Jeremiasa vyrozumela, toľko že nasleduje obraz svojho ocinka a je jeho tieňom. Či už dobrovoľne alebo nie, na tom príliš nezáleží. Snaží sa byť dokonalým synom, aby znova zapadol, do úžasného obrazu jeho rodiny. To jej zrovna sympatické nie je, ale nič s tým neplánuje robiť. Prinajmenšom si z neho bude uťahovať a skúšať, kde má svoje hranice. Pri zmienke, už inkriminovanej stávke, o tom kto predvedie väčšie klišé usmieva rovnako, ako on. Predvádzanie, jeho klišé. Musí uznať, že mu to ide nepredstaviteľne vierohodne, a taktiež je pravdepodobne ten najväčší snob na svete. Pri jeho povýšeneckom správaní, by sa ani nečudovala toho, že sa snaží Lucreziu už teraz omotať tými jeho chápadlami. * / Potrebuje príučku a ty sa toho podujmeš, že?/* Spýta sa samej seba ešte predtým, než mu niečo odvetí.*  Pri tento lichôtke, by ženy pohodila vlasmi, nahodili zvodný úsmev, a sto percentne by si zvodne hrýzli do pier.* Ukáže mu následnú ukážku, ako by to urobila a znova si v hlave musí opakovať, že rozhodne všetko čo hovorí je skrátka lož. A skrátka by sa jeho názor o nej, nemal nijak dotknúť. Pri ďalšom zmieňovanej, téme ktoré je počasie sa jej kútiky zdvihnú do úsmevu.*  Nuž, pri zmienke o počasí by sa určite nie jedna, snažila prikývnuť na tvoje slová, a snažili sa obrátiť diskusiu na seba. Potom by sa sťažovali na svoj život, a ty by si mal možnosť ich utešiť.* Nakloní hlavu na stranu a ukáže hrané smutné oči. Obi dvaja sú dobrí herci, ale on vyniká v hraní lepšie. Lucrezia nikdy nepotrebovala, pôsobiť umelo. Rodičia sa síce snažili, skrotiť jej povahu ale výsledok je nijaký. Našla si vždy spôsoby, ako z niečoho vykorčuľovať, aj keď si niekedy skrátka odrie kolená. Pri zmienke o konci ich klišé sa zasmeje.* Kdeže, také niečo dáma nikdy nepripustí. Pravdepodobne by som ukradla šampanské,  niekde na stole a spoločne by sme odišli preč. Nie ku mne domov.* Zlomyseľne sa usmeje.* Dovliekla by som ťa do univerzitného parku, a spoločne by sme to šampanské vypili.  Potom by si ma vyprevadil domov a ja by som ťa nepustila dovnútra. Rozlúčila by som sa s tebou pri dverách a dala ti pusu na líce a potľapkala po ramenách, aký gentleman si.* Samoľúbo nadvihne obočie. Len v jeho predstavách, by ju dostal do postele. Teda určite by si sním do postele, šla ale dotklo sa jej, ako to chlapi berú za samozrejmosť. Je síce od neho pekné, že jej skontroluje členok, ale nie je nikoho majetkom a tiež nie je hlúpa.* Taká pocta sa ti dostane, lepšiu už nikde nenájdeš. Ale na tvoju škodu!* Hodí vlasmi, ktoré jej pristanú na druhom pleci.* / Hrané sebavedomie je tiež sebavedomie./* Neodpustí si v hlave poznámku, ktorá je pravdivá. Sebavedomie dokáže naozaj len predstierať, aby nikomu nedala šancu ju znovu zhadzovať. Hlavne také niečo nedovolí mužom. Z lásky bola slepá voči inému a on? Ju používal, ako nejakú hračku , ktorú si kedykoľvek môže odložiť. A zároveň sama sebou opovrhuje, pretože jej privyrábanie, je presne to, čo sa jej hnusí najviac. Niekedy si praj, aby sa mohla pred sebou samou niekde skryť. To je, ale nemožné. Bohužiaľ. Pri zmienke sa uškrnie. Neboli to úplne zlé veci, skôr hlúpe vymenila za viac ušľachtilé a potom zase za hlúpe. Tieto fakty, ale rozpovie rozumne a zjavne to robila naozaj, správne ak si ničoho nevšimol.* Že potajomky študuješ teológiu v Ríme a že, si oddaný záchranca korytnačiek. Takže ti robím vlastne kampaň.  Nemáš začo.* Hovorila mu takmer pravdu, naozaj raz niektorej z prváčok povedala, že Jeremias Crawford je oddaný iba bohu, a že ho chce zaujať mala by sa prihlásiť, nejakej dobrovoľnej organizácii. A tým podporí korytnačky a Crawforda poteší tiež. Aké šťastie, že sa mu to nedostalo do uší. Teda tie horšie, by sa kľudne mohli rozšíriť, ale z niečoho takého by sa vedela vyrozprávať. Pár pekných žmurknutí a znova by, niektorí skákali ako ona píska. Síce sa nepovažuje za mrchu, má svoje motúziky ktorými vie aj ona zaťahať. Aj keď, jej to príde na sebe, asi tá najhoršia z vlastností. Manipulovanie ľudmi sa kľudne, môže škaredo vypomstiť. Z hlavy ihneď všetko vypustí, keď sa jeho robustná postava objaví pred tou jej. Cítila sa pri ňom, ako dieťa. Priala by si aby, bola o trochu vyššia.* Jasné, že by som našla spôsob. Ale ja nenaháňam chlapcov, prepáč.* Na posledné slovo, dodá dôraz. Nie je ako ostatné, nepotrebuje naháňať mužov, aby ich milovala a oni zase ju. Aj keď čiastočne aj o to jej ide, ale nepadne vesmír ak ju nejaký nechce. Nie je hlavná hrdina, v živote iných ľudí a naopak. Oceňuje dobrú spoločnosť, ktorá ju ubráni pred svojimi myšlienkami. Nikdy nemôže, ostať dlho v svojich myšlienkach, pretože by sa to kľudne mohlo zvrhnúť do hlbších a temnejších spomienok. Tie pocity už nechce znova zažívať znova nechce. Túto stránku zamkla a nikdy sa ku nej nikdy nechce vracať. Jeho pohľad do očí mu opätuje, no na jeho mračenie, odpovedá samoľúbym úsmevom.*Možno.* Dodá. Jeho blízkosť by jej mala, byť nepríjemná, ale  zároveň ju chráni pred zimou.* Nie, nikto ma nehľadá. Nie si až taká hrozná spoločosť.* Povie mu so šibalským úsmevom na tváry.* Aj keď pôsobíš často že, potrebuješ minimálne objatie.* Zhodnotí jeho výraz tváry. Aj keď sa na ňu usmeje, nevyzerá to úplne úprimne. Rada by videla, že sa vie usmievať bez toho, aby musela niečo hovoriť. No, rozumie, že každý je iný. Aj ona predsa skrýva svojich démonov, hĺbke svojej mysle.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Jeremias Sebastian Crawford

Sat Aug 28, 2021 5:19 am
*Netušil, zda se Lucrezia so jeho představení zapojí, ale když tak udělala, zjistil, že ho to vůbec nepřekvapuje. Přeci jen nevypadala jako někdo, kdo by byl zvyklý jen nečinně pozorovat a nezapojit se. Sleduje ji, jak se svůdně pousměje a kousne se do rtu. Opravdu se jedná o povedené klišé. Vlastně nesnášel, když se dívky kousaly do rtu, přišlo mu to nepřesvědčivé, jako by schválně upozorňovaly na tu část obličeje, které by měl dle nich věnovat pozornost. Tentokrát to s ním ale něco udělá. Nenápadný osten žádostivosti ho vyvede z míry, ačkoliv spíše ze zvyku nehne ani svalem v obličeji. Pouze na chvíli zadrží dech a snaží se ten pocit identifikovat. Proč by po ní toužil? A vzápětí mu to dojde. Lucrezia navázala na jeho ukázka. Takhle žena si ráda hrála.* /Zatracená práce./ *Sám si na sebe ušil bič. Dokázal mluvit a krásnými a atraktivními ženami a ani to s ním nehlo. Jednoduše o nich doopravdy nedokázal smýšlet v sexuální rovině. Ačkoliv by ho napadlo, že stojí za hřích, nedoprovázela to opravdová touha, jednalo se spíše o logický závěr. To se však změnilo, když zaplul do jedné ze svých rolí. V tu chvíli pro něj bylo možné vše. A tohle mu podobný okamžik připomínalo. Oba něco předstírali. Rychle se vzpamatuje. Vždyť jen vtipkoval. Doopravdy dnes večer nestál o společnici, a kdyby snad názor změnil, rozhodně by si nevybral ji. Na to působila až příliš nezvladatelně.* V tuhle chvíli bych už ale očekával slzy v očích, mluvíme přeci o tvé pochmurné minulosti a zlomeném srdci. *Napomene ji, aby se snažila víc. Nikdy nezkoušel brečet na povel, ale znal dívky, které to uměly perfektně a často pláč využívaly jako zbraň, kterou chtěly dosáhnout svého. Ačkoliv to nepovažoval zrovna za ctnost, on byl vůči takovým nářkům imunní. Anebo mu možná na nikom nezáleželo natolik, aby si jejich pláč bral příliš osobně.* /Takže krádež?/ *Teď jen zaujatě poslouchá, co z Lucrezie vypadne dále. Pomine to, že univerzitní park je na soukromém pozemku a přístupný by měl být pouze přes den a za popíjení na jeho trávicích by mohli schytat tučnou pokutu. Třeba to Lucz bere jako vzrušující součást zážitku. Jeho sice nevzrušovala představa útěku před obtloustlým hlídačem, ale co on má co poučovat o nějakých uchylkách, že? Když Lucz domluví, vítězoslavně se usměje a pro jednou je ten úsměv opravdu upřímný, téměř klukovský.* A to je právě ta chyba, má drahá. *Napomene ji mírně.* Každá rozumná a vychovaná žena by se s mužem takto rozloučila. A ona doba strávená předtím je poněkud dobrodružná. Díky tomu se ani jedno nedá považovat za ohrané klišé, které jsme se tu pokoušeli nastolit. *Povzdechne si.* Jednoduše nejsi zralá řídit společnost zabývající se klišé, máš se hodně co učit. *Vysvětlí jí a pobaveně se na ni zahledí.* Škoda, že jsme se nevsadili, když jsem vyhrál. *Nakloní se k ní o něco blíže, tentokrát jeho úsměv nabírá škádlivý podtón.* O co bych si jen řekl... *Uculí se.* Kdybych byl opravdu chodící klišé, byl by to polibek, co? *Sklouzne očima v zamyšlení k jejím plným rtům.* Naneštěstí, ačkoliv si myslíš opak, nepatřím k oněm klišé mužům. *Narovná se.* Nejspíš bych z tebe mámil nejtrapnější životní zážitek, abych se měl na čem pobavit. *A taky s ní nehodlá odejít, ať už se šampaňským do parku nebo snad k ní domů. Ani se jí nedotkne, ačkoliv s ní poprvé náznakem flirtoval. Nešlo jen o to, že nechtěl, aby je kdokoliv viděl spolu odcházet. Jednoduše ji nechtěl. Z naprosto racionálních důvodů. A pokud se snad na vteřinu díky jejich malé šarádě objevila nefalšovaná nerozumná touha, nehodlal se tím nechat rozptylovat. Po krátké obhlídce oteklého kotníku si odfrkne a narovná se.* Jen jednou? Díky bohu. Cítil bych se trapně, kdybych tě musel odmítat víckrát. *Podotkne a vrátí jí tak smeč. Díky jeho přirozenému sklonu pro sarkasmus nikdy nemusel pro jízlivou poznámku sahat daleko. Nebyl si jistý, zda byla opravdu tak sebevědomá, anebo to jen hrála. V tomhle ohledu pro něj byla stále nečitelná a on měl přitom odhad na lidi velmi dobrý. Ona však též mohla mít dost velkou zkušenost se zakrýváním toho, jak se cítí. Pokud její rodiče byli někdo významný, dost možná se pohybovala v podobné společnosti jako on též už od mala. Bude si o ní muset zjistit víc.* /Kravina./ *Neměla ho vůbec zajímat. Jenže už se stalo a teď byl až příliš zaháčkovaný na to, aby udusil vlastní zvědavost.* Jasně, takže mám věřit, že jsi šířila pouze zprávy, jež mě vykreslují v dobrém světle. *Protočí mírně očima. Snad si doopravdy nemyslela, že je tak naivní? Ale co už, asi to ani nechtěl doopravdy slyšet. Mohla si o něm říkat, co se jí zlíbilo, stejně ho vůbec neznala, do dnešního dne s ním nikdy nemluvila, tak co záleželo na jejím slovu? Očividně nevedla dostatečně zajímavý život, když se musela zabývat tím jeho. Anebo naopak od svého života utíkala.* /Avšak obou případech to není tvůj problém, pamatuješ?/ *Napomene se opětovně v duchu. Zaujme ho, co řekne a dřív, než se stihne zarazit, potřese hlavou. Když mu to gesto však ujelo, rozhodl se své počínání vysvětlit.* Komu se to snažíš namluvit, Lucrezie? *Je to poprvé, co vyslovil její jméno? Má pocit, že ano, jelikož jeho hlásky mu na jazyku znějí cize, ačkoliv nikterak nepříjemně. Měla příjemné jméno, lehce drnčivé, ale náročnější na výslovnost.* Nebo spíš, proč bys mi to říkala? Když muže nenaháníš, bylo by ti jedno, zda bych si myslel opak, jelikož bys o mě nestála. Proč máš dojem, že se přede mnou musíš omlouvat? Vysvětlovat, že nejsi jedna z těch, co své idoly uhání, že jsi natolik žádoucí, že si tě každý, kdo má zájem, najde sám? Oh, snad jen protože tak trochu stojíš o to, abych si o tobě nemyslel něco takového. A to znamená, že tě zajímám. Ačkoliv tvrdíš, že muže nenaháníš, proč by ses ale jinak snažila zanechat dobrý dojem, kdybys nestála o další setkání? Já totiž nedal najevo zájem o to se znovu někdy vidět. Anebo... *Přimhouří oči.* Ti opravdu záleží na tom, co si o tobě lidé myslí. I když se snažíš chovat úplně naopak. *Vstoupí do jejího osobního prostoru a nyní na ni pohlédne s jakýmsi tichým porozuměním.* Ono na tom ale nezáleží, Lucz, lidé si stejně vždycky utvoří svou verzi. Děláš to i ty ohledně mě. A já nyní ohledně tebe. *Pokrčí rameny.* /Tak nač se snažit? Co by na tom záleželo, pokud bych si myslel, že jsi děvka, a ty by sis myslela, že jsem snob? Kde je pravda stejně ani jeden z náš nezjistí./ *Přijde mu, že najeli na příliš vážnou notu a on se tady nehodlá zpovídat holce, kterou sotva zná. A bylo by jen fér, kdyby se do něj po takové psychoanalýze chtěla pustit taky, a tak prudce změní témě.* Možná tě fascinuju, nebo jsi do mě možná schválně vrazila? *Pozvedne obočí. Mohl si vybrat, na co snad odpověď vztáhne?* Pane jo, to byl kompliment? Možná na tebe jde únava, že jsi najednou tak milá. *Zhodnotí to. Doteď byly její komentáře spíše rýpavé, a i tohle se dalo vnímat spíše jako škádlivé popíchnutí. Zavře oči a potlačí povzdech. Takhle holka byla neuvěřitelná.* /Potřeboval bych spíš whisky./ *Otevře oči a zahledí se do těch jejích.* Minimálně objetí, a co maximálně? Dlouhou noc plnou sexu? To možná jo, chtěla ses nabídnout dobrovolně, když už víme, že neudržíš ruce pryč? *Nadhodí nevinně.* Jenže... *Měl své zásady. A nehodlal je teď porušit. Byla pro něj nedostupná. A tak se nakonec zdvořile pousměje a pokývne jí.* ...mě určitě hledají. Rád jsem tě poznal, Lucrenzie. *A ve vteřině ji nečekaně zanechává na balkoně samotnou, když se vrací do sálu. Není to zrovna nejslušnější, ale copak jí něco dluží? Setkání s ní bylo... zvláštní. Bylo prostořeká, svá, sarkastická a očividně zvyklá mít navrch. Nic z toho na ženách zrovna nevyhledával. I proto byl odhodlán svádět tu chvilku, kdy ji považoval za žádoucí, jen na vliv jejich drobného pošťuchování. Nebylo by bezpečné toužit po někom takovém. I když musel přiznat, že když v davu spatřil svého otce a vydal se k němu, rty se mu zkroutily v upřímně pobaveném úsměvu nad myšlenkou, že jeho otec by Lucreziu rozhodně neschvaloval.*
Alix
Posts : 30
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Lucrezia B. Scaletta

Mon Aug 30, 2021 8:36 pm
*Ak si myslel, že sa niečomu ona nevyjadrí plietol sa. Ona musí mať vždy posledné slovo, aj keď sa to týkalo tém, ktorým ona sama nerozumela. No hru, ktorú hra s mladým Crawfordom. O čo hovorila, síce nebolo úplné klišé, ale aspoň v niečom sa trafila no nie? Síce to nebolo úplné klišé sama o ňom dobre, predsa vie svoje.* Ale, čo Crawford? Myslíš že, by som ti len tak rozpovedala svoj životný príbeh.* Nalepí sa na neho bližšie, aby ho dráždila. Nezaujímalo ju či ho priťahuje, ale zrovna tak by si nesťažovala, keby ju naozaj nevezme niekde do zakázanej časti hradu a neukáže, jej aký dokáže byť kliše v posteli. To klišé by si naozaj užila a nepochybne aj on. Sama zo seba je prekvapená, že vôbec na niečo také dokáže myslieť. Nikdy predtým voči nemu, nemala tento pocit a ani nemala na neho chuť. Teda jasné v niečom ju priťahoval, ale nemyslela si že, niekedy na to vôbec pomyslí. No jeho úsmev ju dostával do pomykova. No v poslednej chvíli si spomenula, že ona mu ho nevráti.* Ooh aký je iný.*  Sarkasticky do neho rypne a nakloní sa, aby sa na ňom zasmiala. Bolo jej vtipné, ako si nahováral, že by sa mu nechala pobozkať. No vo vnútri tiež vedela, že by si to možno aj naozaj tak trochu priala. Nevie či z čistej zvedavosti, ale to bolo vlastne jedno. Neurobila to, pretože tým pádom by sa pripísala možno do nejakého zoznamu, tých čo mladý Crawford poctil svojou náklonosťou.* / A on zase do tvojho./ Pomyslí si  tak nejak, vo vnútri a prišlo jej to vtipné. To čo, si myslela že, robí vlastne robila a ona. Nepoznala muža, ktorý by bol ľahostajný k jej výzoru a zároveň to nebolo pre ňu zvrátené. Samú seba nemala rada, zato čo robila. Hoci pred ostatnými jej sebavedomie nikdy nechýbalo. Naučila sa používať hrané sebavedomie, úplne dokonalo a tak sa nemusela báť, že by to niekto považoval za hrané. Jeho rýpaniu sa usmeje.*  Samozrejme a musel by si si vystačiť s prostým. Zober si ma. Pretože, si odmietam klaknúť.* Odpovedala mu z úsmevom na perách a pohľadom zablúdila kde si inde. Pri zmienke o tom, aké mýtusi o ňom vypúšťala sa do prázdna usmeje.* Áno, len dobré.* Zaklame a spomenie si asi na desať, takých ktoré boli prinajmenšom  nemilé. No nič čo, by sa naozaj niekoho mohlo dotknúť. Zjavne o nich ani netušil, takže to bolo vlastne úplne celé zbytočné. Nabudúce vymyslí niečo lepšie. V hlave sa diabolsky usmeje, určite na niečo príde. To čo ju schladí bolo jej meno, ktoré vyznelo z jeho úst. Zadíva sa na neho a jeho sláv ju z nejakého dôvodu jemne podráždilo, možno aj zranilo. Pretože, mal vlastne pravdu.  Nemalo by byť jedno, čo si myslí? Nie. Nebolo jej to jedno z nejakého záhadného.* Možno máš pravdu, lenže ja už som raz taká.* Povie a mykne plecom. Nič viac mu na to ani nedokáže povedať, pretože by sa bála čo by z nej znova vyšlo. A to jeho neustále približovanie sa ju dráždilo. Jeho vety, niektoré schválne ignoruje a len ho mimikou, tváre reagovala na jeho slová.* Tak veľmi potrebuješ vedieť odpoveď?* Po usmeje sa záhadne a pozerá sa mu do očí. Boli pekné, čisto modré a prítmie im dodávalo, záhadný lesk. Prerušil ale ticho a ona len ukázala rukou.* Maj sa.* Odvetí a nechá aby odišiel. Na tváry sa jej usadil úsmev, ktorý bol prinajmenšom, znak toho že, toto stretnutie nebolo úplne zlé. Chvíľu počkala kým odíde Jeremias a ona si obuje topánky, by mohla odkrivkať domov. Noha v topánke ju nepríjemne bolela, ale cestu domov nejak dokázala zvládnuť. Z myšlienkou, že Jeremiasa Crawforda nevidí naposledy.*
Admin
Admin
Posts : 70
Join date : 2021-07-22
View user profilehttps://rpgedinburgh.forumotion.eu

Edinburgh castle Empty Re: Edinburgh castle

Sun Oct 17, 2021 11:34 pm
Každoroční oslava Halloweenu patří v Edinburghu k nejoblíbenějším. Na tento svátek se děti potulují od domu k domu a trylkují ono slavné "trick or treat!" V oknech a na zahradách se vyjímají strašidelné ozdoby. Na hradě se však koná oslava nejlepší. V přilehlých zahradách si můžou lidé, a hlavně rodiny s dětmi, zahrát spoustu rozličných her, projít děsivou stezku odvahy! V hlavním sále pak probíhá společenský ples, který je však zakončen neformálním večírkem, kde DJ hraje moderní hudbu. Ve vedlejším salonu se můžete obsloužit ze švédských stolů, či se usadit a nechat si donést večeři, protože i kuchyně zde tento den v roce funguje naplno. Výzdoba je velkolepá a opravdu se nese v halloweenském duchu. Vstupenky jsou sice trochu dražší, ale určitě se to vyplatí a tuhle událost by si neměl nikdo nechat ujít!
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Sigrid Rose Lovelace

Mon Oct 18, 2021 9:21 am
*Neexistovalo, aby si nechala ujít nejlepší večírek celého roku. Ačkoli si na lístky musela šetřit a odkládat peníze už pár měsíců dozadu, stálo to za to. Milovala halloween, patřil k jejím nejoblíbenějším svátkům. Ráda se zachumlala doma do deky a pustila si nějaký strašidelný film, díky němuž se pak bála usnout a naspala ještě méně než obvykle. Zbožňovala děsivé dekorace, sama je vyráběla a lepila do oken a rozvěšovala po bytě, až ji spolubydlící peskovala, že ani nemůže projít v noci po chodbě, aniž by dostala infarkt z toho, jak ji něco vyděsilo. Sigrid to rozhodně brala jako kompliment. Výzdoba hradních prostor byla opravdu velkolepá. Všimla si, že asi polovina lidí měla nějakou masku nebo alespoň tématický makeup, jenže ji na něco takového moc neužilo. A i kdyby, neměla čas připravovat si nějaký kostým, lítala ze školy rovnou do jedné z brigád a volného času měla pomálu. A co se makeupu týkalo, nesnesla mít na obličeji příliš mnoho líčidel, měla pak pocit, jako by měla tvář potaženou filtrem a nejraději by si ho nehty strhala. I proto dnes použila jen neslíbatelnou rtěnku a řasenku na zvýraznění již tak hustých dlouhých řas. Nic víc nebylo potřeba. Jednoduché červené šaty a k nim lodičky, jedny ze dvou, které vlastnila a měla alespoň nějakou šanci, že se na nich nezabije. Jako jediný šperk zvolila dvojitý zlatý řetízek. Vlasy nechala v jejich přirozené kudrnaté chaotické podobě, aby jí lemovaly obličej. U vchodu dostala welcome drink aka Bloody Mary, který si vychutnala. Po nocích dělala v baru, sama se tudíž v koktejlech vyznala a bylo hezké pro jednou být na druhé straně barikády. Avšak byla chudý student, tudíž kromě drobného občerstvení na švédských stolech, jež bylo v ceně, si nemohla dovolit utrácet zde astronomické částky za pití na objednání, pokud nechtěla přijít o veškeré úspory. A tak se nechala pozvat od jednoho z návštěvníků. Muž působil poměrně slibně, stejně vysoký jako ona, takže ho v podpatcích trochu převyšovala, brunet, hezké oči. Jenže úsměv úlisný jako jeho slova. Stačila jí chvíle, aby pochopila, že mu jde jen o jedno a ani se nenamáhal ji pořádně opít, než ji začne obchmatávat.* /Nehoráznost./ *Pod vlivem by jí to možná zas až tak nevadilo. Uměla klesnout hlouběji, než by komukoli dokázala přiznat. Nenápadně se vypařila do hlavního sálu, kde se schylovalo k afterparty, klasické tance střídala moderní muzika. Připomínalo jí to trapné taneční hodiny na střední, jen v pompéznějším stylu. Všimla si v davu jejího pronásledovatele a využila prvního úkrytu, který se jí naskytl. A tím byla rozložitá postava osamělého muže. Když ukročil do strany, možná překvapen její blízkostí, pohla se s ním, využívajíc ho jako štít. Rozverně se usměje.* Mohl byste prosím zůstat chvíli stát? Vážně jen nějaký ten momentík. Přesně tak, perfektní! *Ujistí ho a nenápadně vykoukne bokem za jeho ramenem, ale svého nápadníka nevidí. Nejspíš zamířil opačným směrem.* /Díky bohu!/ Děkuji! Jste ta nejlepší provizorní zeď, jakou jsem si jen mohla přát. *Prohlásí spokojeně, nezdá se, že by byla v rozpacích. Vzhlédne k němu, i na podpatcíh musí zaklonit hlavu, a to nemluvě o širokých ramenou a hrudi muže, které jí předtím poskytly to kýžené soukromí. S překvapením zjistila, že je o něco mladší, než si myslela. Žádný starý páprda, mohlo mu být tak kolem třiceti až čtyřiceti? A poměrně zachovalý.* Atraktivní zeď ještě ke všemu, no nemám já to štěstí? *Pokrčí pobaveně rameny. Jako vždy si jede svou a nezajímá ji, zda její společnost stíhá sledovat její myšlenkové pochody.* Posloužil jste, možná nedobrovolně, velice ušlechtilému záměru, záchrana dámy v nesnázích a tak dále, gratuluji. *Poplácá ho účastně po rameni a rozhlédne se kolem. Nečeká, že by stál o nenadálou společnost, takový úlovek tu určitě nebude sám.* Já raději zmizím. Hádám, že vaše partnerka si nejspíš jen odskočila a nestojím o žárlivé scény. Těžko bych vysvětlovala, že tělo jejího přítele jsem potřebovala využít jako štít před slizákem obecným, a ne jako továrnu na orgasmus. Což je taky otázka, že? Na první dostaveníčku stejně většina chlapů ani nenajde klitoris, natož aby došlo k nějakým těm hvězdičkám před očima. *Protočí lehce očima a potřese hlavou. Ráda by to svedla na alkohol, ale plácala takhle běžně a žádné téma pro ni nebylo tabu.*
Cal
Posts : 59
Join date : 2021-10-18
View user profile

Edinburgh castle Empty Nicolas Eros Athanasios

Thu Oct 21, 2021 3:12 pm
*Do Edinburghu dorazil před pár dny teprve a sotva se zabydlel ve svém bytě. Když však viděl, že se bude konat večírek, párty, neodolal. Měl rád všechny různé mejdany, ačkoliv na nich nijak nebláznil a nevyváděl. Ale dát si s někým skleničku, doutník, pokecat a kdo ví, třeba domluvit obchod... To bylo lákavé. Neměl žádný kostým, to ho nijak zvlášť nelákalo, navíc ani netušil, kde by ho vzal. Místo toho si vzal oblek. Přesněji černý sako, červenou košili a černé kalhoty. K tomu samozřejmě vyleštěné černé boty. Kravatu neměl, na to si zrovna moc často nepotrpěl. Ale bylo znát, že jeho oblečení není nikterak levné, ale opravdu kvalitní. Vzal si uvítací drink, ale ten dal první slečně, na kterou narazil. Víc s ní však nepromluvil, zamířil k baru, kde si poručil skotskou bez ledu. Až pak se rozhodl prozkoumat terén. Bylo tu plno lidí, někteří v maskách, jiní jen elegantně oblečení. Do tancování se nijak nepřipojil, proč taky. Na společenské tance neměl partnerku a na moderní? Na to nebyl dostatečně opilý, či spíše ožralý jak dělo. Pokračoval ve svém průzkumu, když se mu do cesty připletla mladá slečna. Samozřejmě ji chtěl uhnout, ale ona se pohnula s ním. Překvapeně na ní pohlédl, přičemž musel sklonit hlavu. Vyhověl však jejímu přání a zůstal stát na místě. Na rtech mu hrál pobavený úsměv. Ušklíbl se, když mu dívka poděkovala za to, že ji dělal zeď, a k tomu atraktivní. Vypadalo to, že rozpaky vůbec nemá.* /Sebevědomí či šílenství?/ Pomyslel si pobaveně. Ani jedna z těch variant se nevylučovala. Ale jak dívka pokračovala, sázel spíš na tu variantu šílenství. Vážně se nad tím baví. Až si nějakou přítelkyni najdu, tak ji to rád vyřídím, že jste mě využila jen jako štít a ne jako sexuální objekt. *Řekne s pobaveným úsměvem. Kupodivu se mu i líbilo, jak má dívka prořízlou pusu a jedná narovinu a bez servítek.* Myslím, že to není problém jen prvních dostaveníček. Na druhou stranu, když si dívky vyberou taková nemehla, dobře jim tak. *Ušklíbl se. Rozhodně se nedal zahanbit. Chvilku pak přemýšlel, přičemž si ji prohlédl od hlavy až k patě.* /Exotická dívka./ *Byla vskutku svým vzhledem zajímavá, ale i tím, že podle všeho nedokázala na pět minut zavřít pusu.* Co byste řekla, kdybych vás pozval na drink?
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Sigrid Rose Lovelace

Thu Oct 21, 2021 3:59 pm
*Někdy se prostě nedaří. Například když se snaží uniknout nechtěné pozornosti. A během vteřiny se zase může štěstěna obrátit, jako když zjistí, že její provizorní štít je opravdu potěchou pro oči. Očividně byl o notný kus starší než ona, ale i tak ho mohla obdivovat, navíc kdo dnes na věk hleděl? Mohla by si nabrknout sedmdesátiletého staříka s artritidou a spousta lidí by nad tím sotva pokrčila rameny. Však láska.* /Nebo peníze./ *Ne, že by byla zlatokopka, i když peníze by se šikly. Jenže ze svých skálopevných zásad si musela vše zasloužit, takže by se stejně k příjímání nějakých milodarů nesnížila.* Nejste tu s přítelkyní? *Zeptá se upřímně nevěřícně.* Jako že s tímhle obličejem a tím zbytkem. *Mávne neurčitě rukou k jeho osobě. Míní to samozřejmě hlavně vůči tomu tělu, které se rýsuje pod očividně značkovým oblečením.* Muži jako vy nebývají na takových akcích sami. Leda jsou to debilové, s kterými se nikdo nechce bavit. Anebo zastávají staromládenectví a užívají si života, samozřejmě, jsou "na lovu". *Naznačí uvozovky prsty.* Ne, že by to nemohlo být obojí dohromady. Ale vy na mě jako debil nepůsobíte. *Zhodnotí to se svou typickou upřímností. Asi by měla brzdit.* To měl být kompliment. *Dodá raději, kdyby to náhodou jako lichotka nevyznělo.* Jak má ale člověk vědět, že je to nemehlo? *Zeptá se zvědavě.* Bylo by fajn u sebe pro takové situace nosit dotazník a doptávat se, jasně. Třeba zaprvé, víte, kde najít klitoris? Zadruhé, jak dlouho se v průměru věnujete předehře? Zatřetí, vaše průměrná výdrž při souloži? Začtvrté, v kolika případech vaše partnerka dosáhne orgasmu? Nepředstíraného samozřejmě, a pokud nepoznáte rozdíl, očividně jste natvrdlý. *Vypočítá možné otázky takového dotazníku. Zdá se, že se za takové otevřené úvahy nestydí. Naopak se pobaveně usmívá.* Z nějakého důvodu mám však dojem, že by na mě poté koukali jako šílence. Člověk má ale právo vědět, do čeho jde, ne? *Pokrčí rameny. Všimne si jeho pohledu ale milosrdně si tentokrát odpustí poznámku. Sama sebou si byla jistá. Nepatřila mezi typické dnešní krásky, měla výrazné ženské křivky a pro Skotsko netypicky snědou pleť a cizokrajné rysy, přestože její slova nehyzdil žádný cizí přízvuk. Narodila se v Edinburghu. Osobně však měla svůj vzhled ráda. Dokonce i tu zpropadenou záplavu kudrlinek.* Jste ochoten to riskovat? V tom případě ano. *Zazubí se zvesela. Umí si ze sebe udělat legraci a ví, že občas dovede být vážně nesnesitelná a otravná. Zvlášť když se opije. Jeden nebo dva drinky ji nejspíš ještě více rozmluví. Místo nějakého sladkého koktejlu si však tentokrát vybere zlatou tequilu. Všimne si, že její společník pije whisky, ta na ni však byla příliš hutná a kouřová chuť ji vždycky dráždila. Dostane i pomeranč a skořicí, kterou si dá na hřbet dlaně, aby tequilu zapila tak, jak se sluší a patří.* Netančíte. *Konstatuje prostě, ačkoli v očích jí téměř svítí otazníky, když se na něj zadívá.*
Cal
Posts : 59
Join date : 2021-10-18
View user profile

Edinburgh castle Empty Nicolas Eros Athanasios

Thu Oct 21, 2021 6:49 pm
*Tahle dívka byla velmi zvláštní a především extrémně ukecaná. Ale zdálo se, že nebude špatná společnost. Minimálně ohledně mluvení by si určitě vystačila i sama. Její slova o tom, že s tímhle obličejem a tělem tady není s přítelkyní, byla vtipná. Skutečně žádnou přítelkyni neměl, ani vlastně nehledal. Málo která ho zaujala natolik, aby o ní stál nějak víc než na příležitostné povyražení.* Těší mě, že nejsem debil. Nebo že tak nepůsobím teda. *Nadzvedne nad jejími slovy obočí. Pusa jí jela jak o závod, ale je mu to nijak nevadilo.* Díky za kompliment. *Dodá ještě ke svým slovům. Byl to zajímavý kompliment, ale proč ne. Aspoň to nebyl typický kompliment, který byl spíš vynucený a suchý. Tohle bylo prostě jiné. Skoro se na ní začne dívat, jak na blázna ohledně dotazníku, na druhou stranu se ani nedivil.* Po mně ho nebudete chtít vyplnit, že ne? Vydechne zčásti pobaveně, ale dost ho to i zajímalo. Rozhodně měl dost zkušeností a věděl jak partnerku dostat na vrchol tak, aby křičela na celý byt. Ale neměl potřebu se tím chlubit, ani to dělat jen proto, aby svá slova potvrdil. Proč taky že?* S tím souhlasím. Člověk by měl vědět do čeho jde. Ale občas risk je zisk. *Zazubí se na ni. Následně na to ji pozve na skleničku. Jinou společnost tu neměl, tak proč nevyužít tuhle ukecanou žábu, která byla celkem příjemná? Minimálně ho zaujala tím, že si skutečně nebrala servítky s tím, že se některé věci údajně nemají probírat ve společnosti. Vsadil by se, že pravidla etikety a společenského chování by dlouho nevydržela. Ale to ani on ne, už to porušoval tím, že neměl kravatu či motýlka. Mávne na číšníka a nechá dívku si objednat, načež ji sleduje, jak si vychutnává zlatou tequilu. To se často nevidělo, že by holka šla do tak tvrdého. On však hezky zůstal u své skotské bez ledu.* No to vidíte sakra dobře, že netančím. *Odvětí pobaveně. Tohle nebyla hudba pro něj. Klasické tance, nebo ještě líp, latinsko-americké, to by si klidně zatančil.* Ale ani vy netančíte. *Upozornil ji na zřejmý fakt.* Nelíbí se vám tahle hudba? *Už na pohled byla o dost mladší než on, takže se dalo předpokládat, že tahle hudba ji bude něco říkat.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Sigrid Rose Lovelace

Thu Oct 21, 2021 8:33 pm
*Uculí se.* To byste měl, spousta lidí tady má tupý výraz.*Rozhlédne se a lehce znechuceně nakrčí obočí. Někteří lidé tupě zírají do mobilu. Jiní tupě a otráveně do blba. A jiní už jsou namol a jednoduše mají tupý výraz, zatímco jim jdou oči šejdrem. Občas jí přijde, že lidi život vůbec nezajímá. O ní se to však tvrdit nedalo, zajímala se až příliš.* Není zač, já komplimenty celkem plýtvám. *Přizná s pokrčením ramen. Ale to mu při její ukecanosti muselo dojít, plýtvala slovy celkově. Nikdy se ale nesnažila někoho urazit, občas se jí to povedlo nechtěně, a pak měla černé svědomí ještě týdny. Nad jeho dotazem se zamyslí a přimhouří oči, zatímco si ho prohlédne podobně jako on ji.* /Proč ne?/ A ptáte se proč? *Otáže se nonšalatně.* Byl by to formulář jen pro potenciální sexuální partnery, máte dojem, že o to stojím já, nebo snad že o to stojíte vy? *Zaškubou jí koutky, nedokáže zabránit jistému pobavení. Ačkoli by flirtu neodolala, nikdy netlačila na pilu. Nepotřebovala někoho svádět, oni nakonec vždycky dojdou sami jako psi za kostí. I když tady je pravda, že by se pro jednou možná ráda zakousla ona. Metaforicky samozřejmě. Nebo možná i doslovně. Neodolá a lehce spiklenecky se k němu nakloní.* A vy riskujete rád? *V jejích očích je jistá výzva. Neuměla své pocity skrývat. A zdálo se, že muž přeci jen rád riskoval. Minimálně to, že mu vymluví Sigrid díru do hlavy. Nechá se pozvat na skleničku, přičemž zvolí tequilu. Všimne si tázavého podtónu v jeho pohledu. Pobaveně se zazubí.* Brigáda v baru by vás taky naučila. *Vysvětlí.* Na šampaňském a na drincích už se člověk tolik nezabaví. Ačkoli se dokážu bavit i bez alkoholu samozřejmě. Ale vzhledem k tomu, že nikdy nemívám kocovinu, je těžké udržet nějaké hranice. *Poví zase víc , než bylo třeba. Možná měly nulové následky alkoholového opojení co dělat s její vrozenou necitlivostí, ale nehodlala to zkoumat. Její porucha už jí přinesla tolik problémů, že chtěla být alespoň za něco ráda.* Mám sakra dobrý oči. *Odpoví mu mírně sarkasticky s pokřiveným úsměvem.* Oh, ale já tančím ráda. Jen jsem došla později. A než jsem stihla tančit, potkala jsem vás. Ale vy jste netančil. *Smete jeho argument že stolu.* A přitom ani nemusíte mít rád tuhle hudbu. *Upozorní ho a odloží skleničku na pult, aby ho popadla za zápěstí a odtáhla bokem. No, aspoň to zkusila, neměla takovou sílu, kdyby se nenechal.* Stačí zavřít oči. *Vezme i jeho druhou ruku a položí si je do pasu. Z náhlé blízkosti se nezdá nesvá.* Cítíte to dunění pod nohama? A vlnění ve vzduchu? Nezáleží ani tak na textu nebo stylu, je to rytmus, jako bušení srdce, nemusíte to ani vnímat, reagujete automaticky. *Dá mu ruce na široká ramena a v očích se jí znovu objeví ďábelská jiskra.* No tak staříku, jsou to jen kroky. *Rýpne si a přenáší váhu z jedné nohy na druhou, snaží se mu naznačit pohyb, který má následovat.* Říká se, že dobrý tanečník je dobrý v posteli. Možná bych to měla dát do dotazníku. *Nadhodí.*
Cal
Posts : 59
Join date : 2021-10-18
View user profile

Edinburgh castle Empty Nicolas Eros Athanasios

Fri Oct 22, 2021 12:43 pm
*Opravdu spousta lidí mělo hloupý, pitomý výraz. Nebo nepřítomný. Ten byl taky velmi často. Když se člověk rozhlédl, spousta lidí se dívala do mobilu nebo sledovala nějakou hypotetickou mouchu na zdi či na stropě. To mu se říkal mejdan jak sviň. Nechápal to. Přitom společnost šla najít lehce, pokud jste jako on narazili na ukecanou žábu, která mlela pořád dokolečka a skoro si vystačila sama. Nebo že by nechtěli společnost? Pak je otázka, proč chodí na večírek.* Já jen, jestli se mám připravit a sehnat si tužku a papír. *Řekne pobaveným hlasem. Asi by mu to přímo problém nedělalo, ale že by po něčem takovém toužil...* Víte ale o tom, že v dotazníku vám chlapi můžou kecat? Jsme dosti ulhaní v tomhle ohledu. *Sice tím pošpinil i sám sebe, když je též chlap, ale byla to pravda. Spousta mužů v posteli uměla velký kulový, ale kasali se, že jsou lepší než Don Juan. Nadzvedne jedno obočí, když se k němu dívka nakloní se spikleneckým pohledem. I on se k ní nakloní a jde v jeho pohledu znát, že je zvědavý. Rty se mu roztáhly do mírného úšklebku a naklonil se k ní ještě blíž.* Velmi rád. *Vydechne tiše a o něco hlubším tónem hlasu, než jinak mluví. Pak se však zas odtáhne a vezme si svou sklenku, aby z ní upil. Co upil, nakonec ji i vypije, už toho stejně moc nezbývalo a hned si objedná další. Za ty roky si prakticky vytvořil otupělost na alkohol, zvlášť když se držel jednoho či dvou druhů a nestřídal to jak ponožky. Překvapilo ho zjištění, že nemá nikdy kocovinu. Podle všeho pila i tvrdý alkohol, že by byla tak odolná? Že by si už stihla vypěstovat tu odolnost? Rychle však nad tím přestal uvažovat, když dívka pokračovala v debatě o tanci. Co víc, chtěla ho odtáhnout na parket. Ze začátku se nedal, ale po napití a následném odložení sklenky, se nechal odtáhnout. Sledoval pobaveně, jak si dala jeho ruce na pas. Úplně v klidu, jako by to byla obyčejná věc. Sám se nijak nepohybuje, potom co začne ona. Ani nereaguje na její slova. Až po chvilce si ji přitiskne blíže k tělo, až se skoro dotýkají.* Tak rytmus... *Zaposlouchal se do něj. Úplně se na hudbu, co hrála, vykašlal a vnímal pouze ten rytmus. Jednu její ruku stáhl ze svého ramena a sevřel ji v dlani.* Bude se tančit ale podle mě. Když už jste mě odvlekla na parket. *Poznamená a pomalu začne kroky tanga. Je o něco pomalejší, než klasické, přesto v tom bylo určitě kouzlo. Samozřejmě jí vedl a díval se jí přitom zpříma do očí. Na rtech mu pohrával lehký úsměv a v očích mírně jiskřilo.* Doufám, že jednou ten váš dotazník uvidím, až ho dostanete do finální podoby. *Poznamená pobaveně. Ale skutečně ho to zajímalo, co všechno jí vlastně bude zajímat.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Sigrid Rose Lovelace

Fri Oct 22, 2021 11:27 pm
Pozvedne obočí.* /Tužku a papír? Ach ta stará generace./ *Pomyslí si v duchu a jen potřese hlavou.* Nachystala bych ho online, stačilo by jen zaslat odkaz, je to snazší než tisknout desítky papírů a nosit je pro všechny případy sebou, no ne? *Minimálně byla ve svém šílenství praktická. Zadívá se na něj rádoby zrazeně.* Vy byste lhal tak překrásným upřímným očím jako jsou ty moje? Jak bezcitné. *Zavrtí odmítavě hlavou, ale musí uznat, že má ten muž pravdu.* V tom případě to budu muset postavit na nějakých praktických zkouškách spíš než na dotazníku. *Napadne ji. Ale nesmí to být nic extra okatého, aby se s tím mohla případně vytasit na veřejnosti. Ačkoli to přiznává nerada i sama sobě, lehce se jí zrychlí tep, když se k ní tak důvěrně nakloní. Možná za to může příjemná vůně? Nedivila by se, dle toho drahého obleku si určitě mohl dovolit i kvalitní kolínskou. Uvítá tak rozptýlení v podobě alkoholu, které jí pomůže uvolnit napjaté nervy. Nehodlá cizinci vysvětlovat svůj zvláštní vztah s alkoholem. Dokázala se vlastně opít opravdu snadno, prostě jen nemívala kocovinu. Měla podezření proč, ale rozhodně mu teď nehodlá vyprávět o své necitlivosti vůči bolesti. Patřilo to k málo tématům, o nichž nikdy jen tak řeč nezačínala. Ačkoli ji to stojí nějaké úsilí a moc dobře ví, že se jí to podaří jen díky tomu, že ji nechal, odtáhne ho na parket. Líbí se jí, jak velké má dlaně, které si položí do pasu a snaží se ho donutit pochopit, jak se to s tancem má. Člověk nemusel mít rád hudbu, jenž hrála, stačilo se poddat rytmu a touze po prostém pohybu a potěšení.* Rytmus. *Přisvědčí vesele. Zdá se však, že se tahle hra obrací proti ní. Jen udiveně zamrká, když vezme jednu její ruku do dlaní. Akorát začíná poslední kolo společenských tanců. Jenže ona naposledy něco takového tančila na střední.* Chm. *Odfrkne si, v zaražení se na víc nezmůže. Pokusí se vypnou myšlenky, aby příliš neuvažovala o krocích a mohla se nechat vést.* Jsou to Vaše nohy, které riskujete. *Zhodnotí to nakonec a poddá se jeho vedení. Při tom mu téměř bez mrknutí oplácí upřený pohled. Plaché uhýbání pohledem je jí cizí. Popravdě ji však rozhodil a ona cítí touhu mu to oplatit. Proto se sladce pousměje.* Jistě. Přemýšlím, že tam zadám otázku, jak se muž staví k orálnímu sexu. *Pronese bezelstně.* Spousta mužů ho požaduje, ale aby to partnerce oplatila, to se najednou zdráhají. Jako by to bylo víc degradující. *Protočí mírně očima.* By mě vážně ale zajímalo, kdybyste měl možnost, vykouřil byste si ho? Když už člověk masturbuje, ruka není ono, takže kdyby to bylo fyzicky možné si ho sám vykouřit, to byste zkusil? *Vypálí nečekaně.* Ale co je ta pravá otázka, kdyby jo, polkl byste to pak? *Zamrká nevinně. Vždyť jde jen o výzkum. Přesto jí v očích svítí nelíčené veselí nad tím, jak si ho nepřímo dobírá a mluví o věcech, které by měly být tabu. Minimálně na prvním setkání.* Chlap by to prostě neudělal, ale když to udělá holka, je to sexy. No pánové, polykám, ale neříkám, že je to vrchol mého večera, takže jasně, chlap by se neměl cukat dělat to pak ženský pusou, protože je to jen fér. *Dodá ještě, aby pochopil, pointu celé konverzace a proč je nutné tuhle otázku zanést do dotazníku. Její ukecanost ji rozptylovala od toho, aby se soustředila na to, jak se její tělo tiskne k jeho. Jen jí to potvrdilo, že pod látkou obleku se opravdu rýsují svaly. A byl navíc opravdu sebejistým tanečníkem. Jen si tím naběhla ohledně toho, že kdo dobře tančí, bývá taky dobrý v posteli. Zajímalo by ji, zda je jeho sevření stejně pevné a ruce stejně jisté i v jiných situacích než je tanec.*
Cal
Posts : 59
Join date : 2021-10-18
View user profile

Edinburgh castle Empty Nicolas Eros Athanasios

Sat Oct 23, 2021 8:33 pm
*Opravdu byl ze staré školy. Ale chytré telefony a počítače nevyužíval z logického důvodu - dají se snadno vysledovat a kdokoliv se do nich mohl nabourat, když se v tom vyznal. Přesto však měl notebook, ale nic pracovního, ani soukromého na něm nebylo. Na sociálních sítích nebyl, neměl pořádně ani emailovou adresu, kterou by nějak využíval. Využíval notebook jen ke sledování filmů, když náhodou byl čas.* To asi ano. Tím pádem můžete být klidná, já se k němu nedostanu. *Rozhodně se nestyděl za to, že nebyl tak říkajíc online. Pro něj a jeho práci to nebylo důležité. Takhle to bylo navíc i bezpečnější.* Praktické zkoušky. Velmi zajímavé, ale i tak myslím, že tam bude dost zklamání. Leda si na ty správné vytvořit čuch. *Řekne s drobným úšklebkem. Moc možností, jak poznat muže, který není střevo v posteli nebylo. Brzy se však dostanou na parket k jeho smůle. Nebo snad radosti ve výsledku? To se ještě uvidí. Rozhodně se mu líbí to, že ji aspoň částečně rozhodil. Zpočátku nebyla schopna ani slova, což, jak si všiml, u ní bylo dosti nezvyklé. Podle všeho měla značný problém tu pusu aspoň na chvíli zavřít.* Mé nohy to nejspíš přežijou. Když se ale necháte vést, vyjdou bez újmy. *Obeznámí ji a stále se jí dívá do očí. A znovu se vrátila ta její ukecanost, což ho pobavilo. Opravdu ho fascinuje, že nějaká společenská tabu pro ni neexistují. Ale to ho na ní zaujalo. Vyslechne si ji, i otázky.* Uznávám, to bych neudělal. *Přikývne souhlasně. To rozhodně nebylo nic pro něj, aby si ho sám sobě vykouřil, natož aby to ještě polknul. To bylo dosti nemyslitelné. Následně si ji však úplně přitiskne k tělu a hlavu skloní k jejímu oušku, až může cítit i jeho rty.* Na druhou stranu... Nemusím dělat nic na oplátku, protože bych byl ten první. Vylízal bych jí, až by křičela blahem na celý pokoj. A rozhodně bych v tu chvíli neskončil, chtěl bych ji slyšet ještě jednou křičet, vzdychat slastí, až se jí tělo bude kroutit, díky mému jazyku. *Mluvil tiše, pomalu a dosti zřetelně. Navíc jeho hlas byl opět o něco hlubší, než jeho typický. Pomalu se hlavou odtáhne, ale stále si ji drží blízko těla. Až do konce skladby, kdy ji pomalu pustí a s úšklebkem se na ní podívá. Že by vyčkával, co bude dál? Možná. Sám se přesune zas k baru, kde si vezme sklenku. Na ní však nezapomene a otočí se k ní, přičemž vyhledá její oči. Stál by o její společnost i nadále.*
Ginny
Posts : 209
Join date : 2021-08-25
View user profile

Edinburgh castle Empty Sigrid Rose Lovelace

Sat Oct 23, 2021 9:00 pm
Ne? *Překvapeně pozvedne obočí. Zas pro jednou jí ukázal, že je opravdu stará škola. Ona sama měla například instagramový účet se spoustou sledujících a bavilo ji ho spravovat. A málokdy narazila na někoho, kdo by neměl alespoň facebook nebo prostě aspoň nevyužíval internet po práci.* To zní skoro jako bys byl nějaký uprchlík před zákonem, skrýval se před očima veřejnosti, nechtěl zanechávat žádnou online stopu. *Nadhodí pobaveně. Doopravdy ji nenapadalo, proč by se jinak člověk dobrovolně odstřihnul od netu, který život tolik usnadňoval.* Hmm, ani nemyslím. Základním testem je určitě líbání. Když umí chlap dobře líbat, většinou se s ním dá něco vykouzlit i v posteli. *Uculí se spokojeně. Naproti tomu když muž líbal hrozně, dávalo to jasný signál, že by s ním člověk neměl zajít dál, jelikož to taky nebude nejspíš žádná sláva. Zarazí ji, když zkušeně a bez zaváhání začne tančit tango. Ačkoli je vteřinu napjatá, po jeho slovech se přeci jen uvolní a nechá se vést. Trochu jí to vadí, obvykle je ona ten proaktivní typ, ale tady by si vést netroufla. Takhle jen následuje jeho kroky, elegantně a dostatečně sebejistě na to, aby jeho nohám přeci jen nehrozila žádná újma. A díky znovunabytému sebevědomí se taky opětovně rozkecá.* Ha! Tušila jsem to. *Přikývne vážně. A přitom spoustě holek nevadí nějaký ten experiment, kdy by si to v posteli rozdali i s holkou, ale chlap s chlapem? To je pro muže často nemyslitelné. Za ni to jen poukazuje na jakési podprahové mužské pokrytectví. Trochu se zapotácí, když si ji nečekaně přitáhne přímo k sobě. Tentokrát je mezi nimi opravdu jen minimum prostoru a její tep si zase začne dělat, co se mu zlíbí. Pevně mu zaryje nehty do ramene, když jí začne šeptat do ucha. Jeho horký dech stejnou měrou lechtá jako probouzí vzrušení, až jí na pokožce naskočí husí kůže. A ten hluboký hlas! Vsadila by se, že to zkouší na každou a ženské mu pak padají k nohám.* /Ještě aby ne./ *Má sama co dělat, aby nezasténala jako nadržená školačka jen při té fantazii, kterou jí tak umně vložil do hlavy.* /Nebuď jako ony./ *Ačkoli ji to stojí dost námahy, když se odtáhne, snaží se udržet neutrální výraz.* Hezká představa, jen kdybyste mi předtím nepřipomínal, jak rádi muži o svých dovednostech a záměrech lžou. *Nevinně pozvedne koutky.* Bohužel tak nemůžu věřit ničemu, co sama neodzkouším. *Dodá ještě akorát, než skladba skončí. Poté váhá jen vteřinu, než ho následuje k baru, i kdyby snad o její společnost nestál. Když se na ni otočí, využije momentu překvapení a vezme mu z rukou sklenku.* Alkohol je vrahem potence, věděl jste to? *Dodá a snaží se nasmát, když si přizvedne sklenku s jeho whisky k ústům a jemně odpije. Pořád nedokáže ocenit výjimečnost toho alkoholu, díky ledu by snad byla chuť o něco jemnější, ale tolik štěstí nemá. Chce si olíznout rty, ale pak ji napadne něco lepšího. Zvedne se na špičky a opře se dlaní o jeho hruď. Prsty jemně zavadí o kůži v rozhaleném výstřihu košile. Ačkoli mu dává možnost to zarazit, tím že má za sebou bar, má ona jistou výhodu a to se jí rozhodně zamlouvá. Rty se jemně otře o ty jeho, jen aby mu předala nádech kořenité chuti skotské. Sotva se to dá považovat za polibek.* A jaká škoda by byla, kdyby příliš mnoho alkoholu zaneslo pochybnosti o vašem mužství. *Zašeptá ještě rozverně a dlaní po jeho hrudi přejede níže až k opasku kalhot, kde však své putování schválně zakončí. Jak ráda měla navrch. Díky účinkům alkoholu a adrenalinu ztichl i drobný hlásek v její hlavě, který by jí jindy našeptával, že nemá zacházet příliš daleko se svou provokací, jinak by se mohla spálit.*
Cal
Posts : 59
Join date : 2021-10-18
View user profile

Edinburgh castle Empty Nicolas Eros Athanasios

Sat Oct 23, 2021 9:19 pm
*V hlavě se pousmál na její slova, že je snad uprchlík před zákonem. Zákon, respektive jakákoliv policie ho nehledala, protože netušili koho, ale jinak vesměs měla pravdu. Nezanechával po sobě žádnou stopu, přesně z toho důvodu. Aby ho nikdo nenašel. Ani jeho byt tady nebyl na jeho jméno. Snažil se žít tak, aby ho nikdo nikde nenašel, nic o něm.* Třeba jsem vrah na útěku. *Odvětí vážně, ale pak mu naskočí na rtech pobavený úsměv. Už pár lidí zabil, zavraždil, ale ani o tom nikdo neměl ponětí. Nikdy se navíc ony mrtvoly nenašly, tak proč by po něm šli, že. Její dedukce ohledně líbání byla vskutku zajímá a něco na ní určitě bylo.* Třeba měli někoho kdo je naučil líbat. *Řekne pobaveně. Jasně, když už by učily líbat, tak by je mohly naučit být i k něčemu v posteli. Ale podle něj by na to už ty dívky neměli nervy, kdyby to byla fakt polena. Měla však pravdu v tom, že sám by si ho nevykouřil. To ho nějak nelákalo a upřímně nad tím ani neuvažoval. Neměl nouzi o ženy, tak proč by taky. Pak ji však nejspíš zarazí, podle jejích nehtů, které mu zaryje do ramenou. Tohle hraní na kočku a myš, a ještě na to kdo je kdo vlastně, se mu značně zamlouvalo. Užíval si tu provokaci, i to, že ona zacházela dál a dál.* Vidíte? Kápla jste na to. Chce to odzkoušet. *Vydechne ještě s pobaveným úsměvem, načež ji nechá na parketu. Zastaví se u baru a má ji hned vlastně u sebe. To, že mu sebere skleničku, ho mírně dopálí. Někdo sahat na jeho pití? To ne. Nepřímé urážky, klidně, ale jeho pití... Lehce se mu přitom změnil pohled, ale vyčkával. Na slova o potenci nereaguje, teď ho zajímá hlavně ta sklenička. Pozoruje ji, jak z ní upije, ale nehne ani brvou. Vlastně po celou dobu se nijak nepohne, ani nevyjádří. Ani ten lehký dotek rtů, či její ruka na hrudi a jak pokračuje až k opasku kalhot. Dával tomu čas a až pak, mžiknutím oka se jeho ruka objeví na jejím krčku. Nestiskl, to opravdu ne. Prsty, krom palce, měl na zadní časti krku. Jen ten palec byl vepředu. Částečně si ji takhle přitáhl, sám se i k ní mírně sklonil.* O mou potenci se vážně bát nemusíte. *Zavrčí hrubším hlasem a přiblíží se k jejím rtům. Přejede po těch jejích jazykem, aby zacítil chuť své skotské. Během toho si však od ní ukradne svou skleničku zpět. Vše se odehraje docela rychle, protože v následujícím okamžiku, už má ruku opět podél těla a v druhé se mu vyjímá ona sklenička.*
Sponsored content

Edinburgh castle Empty Re: Edinburgh castle

Back to top
Permissions in this forum:
You cannot reply to topics in this forum