Standardní byty

Zlatou střední cestou jsou byty kousek od centra. Tvoří přechod mezi historickým centrem a modernější částí města. Jsou ideálním bydlením pro studenty, mladé dospělé, začínající páry a rodiny. Často je zde problém s parkováním, pokud přijedete příliš pozdě, tudíž se někomu i vyplatí raději si dojít na zastávku městské hromadné dopravy, než si pořizovat auto a stavět o tři bloky dál. Byty mají velká okna, které poskytují dost světla a nachází se zde menší byty s jednou místností mimo kuchyň a koupelnu, až po velké, které mají pokojů i pět.

*Konečně je auto vysadí u bytu, který má Ryan od rodičů. Respektive, stejně se o něho dělí, ale vypadá to, že tam dnes nikdo není a navíc jsou na jeho one night standy zvyklí.* Teď bacha schod *Vede ji opatrně. Je to celkem ironie osudu. Ještě ten samý večer měl chuť vidět Jane, ale na tu teď úplně zapomněl.* /Co s tebou?/ *Odemyká dveře a vchází do obýváku.*

*Ačkoliv poslušně kráčí za ním, trochu se probírá.* Kam to jdeme, kde to jsme? *Zeptá se zmateně, jak se tak snaží otevřít oči, zatímco na víčkách jako kdyby měla závaží. Teprve když jsou v bytě, stále poslušně kráčí, ale začne brečet.* Já už nechci. Nechtě mě už být, prosím. *No jo, je prostě zmatená a nějak jí asi nedochází, že Ryan je ten, kdo ji zachraňuje. Protože ho samozřejmě má spojenýho právě s těma, kteří znásilňují.* Už nikam nechci. *Není hysterická. Zní prostě unaveně, trochu vztekle, ale vyčerpaně.* Kde to jsme? *Zeptá se znovu.* A proč tu jsme?

Skye...Skye, udělalo se ti hodně špatně. Jsme u mě na bytě. Nechám ti svůj pokoj. *Opatrně ji vede do svého pokoje. Rozhrnuje postel o pokládá ji na ni. Protože je pořád malinko opilý, neodhadne pohyb a přepadne přes ni hrudníkem.* Promiň, promiň.....Donesu ti vodu a nechám tě na pokoji *Možná je to jeho prostředím, ale chová se jinak. Citlivě, jakoby s příchodem do bytu odložil svou masku drsňáka* /okej....tu vodu/ *Napouští do sklenice a pomalu se chystá za Skye. Ještě raději zaklepe, aby věděla, že přichází a opatrně vchází dovnitř*

*Trochu poděšeně na něj kouká a zdá se lehce paralyzovaná, když přes ni přepadne. Zcela evidentně prostě neví, co si myslet. Váhavě přes sebe přetáhne deku a zachumlá se do ni. A ve chvíli, kdy už se vrací, ona spí. Tak snad bude v pořádku, vypadá to, že spí tvrdě a jen tak něco ji neprobudí, což je pravda, protože se vzbudí teprve za několik hodin, přibližně okolo desáté. A zcela očividně se lekne, když se rozhlédne okolo a ještě zjistí, že vedle sebe má roztržený top, takže je v podstatě pod tou dekou polonahá, jen v kalhotách.* //Kurva, kde to jsem? A proč mi tak třeští hlava?// *S pevně stisknutými rty se rozhlíží po pokoji.*

*Vzbudí se s normální kocovinou. To znamená, že nemusí zvracet. Hodí si šumák do skleničky a rozklepne pár vajíček. Pro sebe i pro Skye.* /Vole to bude divný, až se potkáme v kuchyni. Co jí jako mám říct?? Dobré ráno, neojel jsem tě./ *Pustí si do sluchátek hudbu a protáhne se. Vlastně to není tak špatný. Až na tu situaci která vznikla. Pravdou ale je, že všechny holky do rána odešly. Žádná u něho nikdy nepřespala do rána. Takže je trochu nesvůj. Zejména, že se choval až moc mile* /zdá se mi to, nebo se odemykají dveře?/ *Raději vypne hudbu a soustředí se na přípravu snídaně.*

*S topem v ruce a se dekou omotanou okolo sebe vyjde pomalu z pokoje. Tak přeci jenom je to pořád ona, takže se snaží mít nějaký ten drsný výraz, ale v očích jí je vidět zmatek a asi i strach.* To jsi ty. *Vydechne, když ho uvidí. Ale není to úplně úlevný výdech. Vlastně se spíš zdá, že se jí právě splnily nejhorší noční můry.* Co... se stalo? Pamatuju si jen toho taxíka, a pak... pak už nic moc. *Zeptá se, zatímco volnou rukou si dál drží deku až u krku. Zcela evidentně se bojí odpovědi, ale vědět to prostě potřebuje, že ano. Kouká na něj a prohlíží si ho, jako kdyby mu snad mohla někde na těle přečíst, jak včerejší noc probíhala. Kdo ví, co všechno si představuje.*

Skye nic se nestalo....fakt ne...udělalo se ti špatně a někdo tě chtěl ojet na záchodě....zavolal jsem ti taxi, ale nerozuměl jsem tvé adrese...no tak jsem zajel k sobě. *Říká poměrně úzkostným tónem a najednou působí jako oběť, která se chce vyhnout problému.* Necháme si to prosím pro sebe. Nic se nestalo. Nasnídáme se a já tě hodím domů. Nebo spíš ti zavolám taxi. Auto mám jinde. *Podívá se na ni a podá ji svou čistou mikinu, aby tam nemusela stát se zabalenou dekou.* Teď si to můžeš půjčit a pojď se prosím nasnídat, jsem z toho celkem nervózní. *Nervózní je zejména kvůli své situaci. Chová se jinak. Není to Ryan, ale poločlověk co najednou ukazuje strach a nějaké city? Dá se to tak nazvat?*

*Kouká na něj docela zmateně, jak tak sleduje tu jeho nervozitu. Podívá se na své kalhoty, a pak zpátky na něj. No zcela evidentně mu věří, asi si nemyslí, že by ji oblíkal zpátky. Natáhne ruku pro mikinu.* Díky. *Špitne a i na ní zní ten hlas příliš... žensky? Křehce, trochu zlomeně.* Dám si jen... vodu. Nebo možná kafe... a vodu. Prosím .*Ani neodchází z místnosti, otočí se k němu zády a deku pustí, nechá ji spadnout ke svým kotníkům, aby si přes hlavu přetáhla jeho mikinu, ve které samozřejmě zahučí, jelikož ona je o dost drobnější. Sehne se pro tu deku a váhavě přejde k židli, kam se usadí.* Děkuju. *Tentokrát to je ale jiné děkuju. Vážné.* Měla jsem... měla jsem ti věřit s tou coca.colou. Nevím, co do ní hodili, ale byla jsem... fuj. Bylo to hrozný. *Oklepe se.* Nevíš, kde mám mobil? Kabelku?

*V té mikině vypadá hrozně roztomile. Už jenom, že je pro ni tak o dvě čísla větší* To nevím, ale kabát nebo v čem si to přišla bys měla mít v pokoji *Řekne polo-drsňáckým tónem, ale stejně se zasměje, protože mu to moc nevyjde* /Co během snídaně? Nebo spíš po. Vezmu si na tebe asi číslo....Teda pokud nebudeš dělat nedostupnou/ *Zatímco ukazuje směrem do pokoje, kde může najít svoje věci, dělá kávu. Trochu neohrabaně. Většinou ji dělá někdo ze spolubydlících a nechá pro ostatní. Naštěstí ho ale možná nevidí.* Včera....už to nechci vytahovat, ale Jordan ti tam nejspíš zařídil nějakou drogu. Odtáhl tě na záchod, ale nic nebylo. Já jen kdyby se o tom někdo bavil, abys věděla. *Vzpomene si, že se nedíval na svou ránu. Pořád má obličej trochu od krve, ale Skye si toho naštěstí nejspíš nevšimla. Taky trochu doufá, že neviděla, jak dostal naloženo.* /celkem to bolí/ *Bere dřevěné prkýnko a na stole nechává vajíčka. Přitom jde ještě pro nějaké ovoce a umyté ho nechává na místě.* Snídaně je ready *Poznamená a jde pro poslední věci a trochu si umýt krev, kterou na sobě cítí.*

*Ona si té krva všimla, ale nekomentuje to, protože ta bitka je jedna z těch věcí, které si pamatuje.* Neměla jsem kabát. Jen kabelku. Přijeli jsme autem, takže jsem na sobě měla jen... *Poukáže na roztrhnutý top látky.* A ten mi ten Jordan roztrhnul. *Už teď v hlavě plánuje všechny kroky. Pravděpodobně zvažuje i nahlášení na policii, nicméně nahlas to nepovídá. Zas tolik tomu Ryanovi nevěří. Místo toho se vydá pro svou kabelku. Vyřídí si několik zpráv, ale moc jich není. Ironicky se po ní nikdo nesháněl. A to je přesně ono, má známé, ale opravdové kamarády ne. Vrátí se tedy zpátky za ním, jen aby si sedla.* Nebudu jíst. *Zopakuje měkce a nohy si dá nahoru na opěradlo, jak si je tak pokrčí, aby se bradou opřela o kolena.* Díky. *Poví směrem ke kafi, ale první se chopí vody a polovinu ihned vypije.* Proč si to udělal? *Zeptá se tiše, do očí mu nepohlédne.* Mohl si mě mu nechat.

Já Jordana znám...řekněme, že jsem nechtěl, aby ti ublížil. *Dál to nekomentuje a snaží se najít jiné téma. Nerad přichází o svoji pověst. Dává mu to jistou naději a nemusí ukazovat, že je vlastně docela dost citlivý.* /měl bych rychle najít jiné téma/ * Studuju ekonomii, jak ses ptala *Pokusí se usmát, protože to bylo fakt dávno.* Celkem mě baví matika *Na chvíli se zasní a v očích mu zajiskří naděj. Jo, je to aktuální. Možná by byl radši nerdem, ale to už mu fakt nikdo nevezme. Ryan je totiž kapitán a agresivní hráč. Nicméně včerejšek mu narušil hodně věcí. Dost jich pravděpodobně ztratí. Možná i svou pověst a nahradí ho Jordan* /A posledních pár hodin mě bavíš i ty/ * Ale nevěnuju tomu tolik času, kolik bych měl....bejval jsem dobrej.....na olympiádách a tak.......proč ti to vlastně říkám? *Na chvíli se cítí trapně.* Co ty? Co vlastně hodláš dělat po včerejšku? *Ano, začíná řešit, jak moc velký průser to bude. Navíc začíná být ze Skye viditelně změklej. Na takové city není zvyklý*

*Poslouchá ho, nepřerušuje ho. Proč taky. Jen upíjí tu vodu a kávu, zatímco on mluví.* Zřejmě to potřebuješ někomu povědět. *Koukne mu do očí.* Rád říkáš moje jméno. Říkáš ho často. *Kdo ví, proč tenhle zjevný fakt povídá nahlas. Asi mu chce ukázat, že si toho prostě všimla.* Vážím si toho, že si mi pomohl. *Ubezpečí ho.* Ale moc dobře vím, že jste všichni stejný. On, ty... vlastně jsem jemu věřila. Ty jsi z nich nejhorší. *Zašeptá nespokojeně.* A pokud se ptáš, co hodlám dělat. Tak to řešit. Protože je hodně holek, u kterých jste to dotáhli do konce. A co hůř, hodně holek, kterým se tohle ještě pokusíte provést. *Měla by držet hubu. Je u něj v bytě. Mohl by jí ublížit a ona to ví. Ale nemůže si prostě pomoct. Její potřeba spravedlnosti je silnější, než pud sebezáchovy. V očích jí je vidět ten vztek, který má na něj, na Jordana... na všechny tyhle kretény.*

Skye... *Přistihne se jak ho fakt nadužívá.* Jo...všichni jsme stejní a nebýt včerejšího incidentu....neuvědomil bych si to *Zní na chvíli vážně* Měj ovšem na paměti, že Jordan je fakt magor....Dvakrát jsem holkám něco hodil do pití. Nikdy to ale nebyla droga a nikdy jsem je neodtáhl na záchod....Klidně to řeš, ale jestli proti němu sepíšeš oznámení, dej si bacha. Podívej se jak jsem dopadl já a to jsme byli kámoši *Na chvíli se zamyslí a opravdu je zřejmé, že přichází o řadu věcí.*Hele beru to....Máš právo být naštvaná....Jen mě z toho prosím vynech. Nechci žádný průser.. /jak teď nevypadat jako kokot?/ Jen chci říct.... *Hledá slova* Jen chci říct......že......ehmm..... /se mi líbíš? Hrozně rád bych tě políbil? Tady a teď. Že bych nejraději na všechno zapomněl a někam tě vzal a začal od začátku/ Klidně na mě buď naštvaná, jenom na sebe dej pozor. Nerad bych, aby se ti něco stalo *Vážně to řekl? Ryan? Tím tónem?*

*Jejda. Jak se zdá, jeho přiznání v ní neprobouzí pocit, že by byl lepším člověkem. Naopak to vypadá, že každou chvíli bouchne vzteky. Přesto, že se ani nehne, jen ho probodává pohledem.* Jsi nechutnej. *Vyprskne nakonec s nejvyšším pohrdáním, jakého je schopná a prudce trhne hlavou, jako kdyby se na něj prostě nemohla dívat. A nějakou dobu to tam taky rozdýchává, než se aspoň trochu uklidní. Učí se o tom, ví, že každý má právo na nový začátek. Ale nevěří mu. Nevěří mu ani trochu.* Jestli chceš nebo nechceš problémy sis měl zjistit předtím, než si začal holkám způsobovat celoživotní traumata. *Upozorní ho, jak to tak cedí skrz zuby.* Mně je jedno, že budu mít problémy. To co děláte, prostě není v pořádku. *Jasně, že je k zulíbání, protože je hustá, tak je to. Ale nezdá se, že by měla chuť ho líbat. Spíš udělat míchaný vajíčka z jeho vajec.... uhm.*

*Chvíli ji naštvanou poslouchá a potom si uvědomí, že to nepůjde. Nechce ji přesvědčovat a ani nemá zájem dělat radikální změny.* /Jak myslíš......ale je to škoda/ *Stojí u ní a na chvíli se jí podívá upřímně do očí. Nic prvoplánového, nesnaží se ji sbalit, prostě ho zajímá, co se za jejím pohledem ukrývá.* /Celoživotní traumata? Něco mi uniká.../ *Ale neřekne to, protože je patrně dost v ráně.* Dobře....nebudu ti to rozmlouvat, jen si nemyslím, že je to dobrý nápad *Což myslí zejména kvůli Jordanovi, je to fakt magor.* Zavolám ti taxi *Oznámí v jádru trochu zklamaně, že se konverzace neposouvala jiným směrem. Na druhou stranu to začíná být vyostřené. Patrně ze strany Skye. Tyhle řeči slyšel Ryan tisíckrát, takže to s ním nic moc nedělá. Hlavně že je Skye v pohodě.* /ale rád bych tenhle rozhovor oživil/ Tu mikinu si teď nech a můžeš mi ji nechat na vrátnici. Tipuju, že mě ve škole nebudeš chtít vidět......Mimochodem,.... *Na chvíli se odmyslí a přemýšlí, jestli to fakt má říct* Nechtěl jsem ti ublížit *A hned jakmile to dořekne, cinkne mu upozornění, že už přijelo taxi. V jeho čtvrti jsou na každém rohu, takže se nediví, že je tady tak rychle* /Mám ji na rozloučenou obejmout?/ *Jde opatrně kde dveřím a čeká, co udělá. Možná nějaký náznak rozloučení? Nebo jen tak odejde? Kdoví..*

Ani nemáš šanci mi to rozmluvit. *Ujistí ho a lehce se ušklíbne, když jí dá takový instrukce ohledně té mikiny. Už podruhé, patrně.* Díky. Jak šlechetné, že ji nechceš hned vrátit. *Poví docela ironicky, zatímco se zvedá.* Díky za pomoc. Ale mezi námi to nic nemění. *Kývne, ještě si ho prohlédne, ale pak bez většího rozloučení prostě odejde.*

*Čeká na Skye a má logický důvod být nervózní. Ne úplně celá verze je pravdivá, ale ano. Na Jordanovi má opravdu velký podíl. Sice nebyl ten, kdo ho pobodal, ale do nečí hlavy se prostě nekope. Nicméně musíme podotknout, že se nachází ve zrovna ne úplně záviděníhodné situace.* /Hmm...mám říct rovnou celou pravdu?/ *Skye je dost možná jediný člověk, který ho teď drží nad vodou a taky pasivní aktér. Nakonec kvůli ní se porval.* /Nemám tady moc bordel?/ *Přechází z rohu do rohu a urovnává polštáře. Spolubydlící jsou pryč a kvůli ní i uklízel. Podívá se na hodinky a protože má ještě docela čas, otevře si knížku. Světe div se. Dokonce u toho vypadá normálně. Po několika letech čte. Sice Eragona, ale i na horším kole se dá jezdit.* /To je sra*ka/ *Stejně nechce dělat nic jiného, tak přelistuje pár kapitol a čte hlavní zápletku.*

*Stále ve stejném outfitu dorazí k němu domů. Pravděpodobně jí musí být trochu zima, ale to samozřejmě nepřizná. Zas tak hrozný to už v tomhle období přeci není. V ruce drží jeho mikinu, vyžehlenou, vypranou, pečlivě složenou. A nějakým zázrakem ta mikina voní prostě... no jako čokoláda. Ta holka má asi čokoládovej prací prášek, protože i ona sama tak trochu voní. Když zazvoní, počká, než jí otevře.* Vracím. *Poví jednoduše a natáhne k němu ruku s mikinou. Ne, v tuhle chvíli nevypadá rozčíleně. Ale ani vesele. Z její tváře se taky jednou čtou emoce velmi zle. Zůstává stát před dveřmi, pokud ji tedy Ryan nepozve dovnitř. V takovém případě moc neváhá a rovnou vchází, ani se nezuje, pokud to po ní nevyžaduje. Jde prostě tam, kam ji vede, se stále stejným neutrálním výrazem.*

*Bere si mikinu a nepokouší se o žádný vtip. Jen ji vezme do ruky a krátce se usměje.* Pojď alespoň na chvíli dovnitř *Raději neříká na delší dobu* /Achjo...za tuhle situaci se nesnáším/ Hele Skye...takhle...ano, jsem dement. Ale na nikoho jsem nůž nevytáhl. To nejhorší co jsem udělal bylo kopnutí do hlavy. Ten nůž vytáhl Alex. Oba jsme stáli zády jordanovým kamarádům. Bylo jim asi úplně kdo byl kdo...Chci jenom abys to slyšela. To je všechno. Věřím, že jsi celý příběh slyšela několikrát. Nechci tě s tím provokovat. *Nakonec tam jen tak stál a vypadal celkem bezbranně. Tentokrát však upřímně a bez potřeb si na něco hrát.* Řekni prosím něco...

*Jo, kouká na něj, ale neříká nic, když slyší jeho slova. To je pravda. Jen si ho tak zkoumavě prohlíží.* /Ne, že by si to ten kretén nezasloužil./ *Když je ale vyzvána k tomu, aby přeci jen promluvila, konečně mu něco poví... ehm, i když asi ne to, co by chtěl.* Dala bych si čaj. *No, nicméně jeho přání splnila.* Bez cukru. Jestli máš rooibos, tak s mlékem. *Poví jednoduše, než se rozlédne a usadí se na nějaký gauč, případně na židli, podle toho, co tam Ryan má.*

Čaj...jasně. /jaj čáje..../ *V mezičase ho připravuje a snaží se nepůsobit nervózně. Je viditelně rád, že Skye snad přešla jeho exces* Ehmm...no a....mimo to.....jak se máš? *Což říká s tónem, ze kterého je patrné, že mu na tom opravdu záleží.*

*No jo, jenže ona si asi spíš jen připravuje půdu.* Nemám se dobře. *Poví jednoduše a změří si ho pohledem.* Jak se asi můžu mít, když poslouchám, že si někomu fyzicky ublížil, zatímco si křičel jméno. Co tě to... popadlo? *Zavrtí hlavou a nakloní ji na stranu. Nekřičí, spíš mluví trochu chladně, hodně nechápavě.* Ani mě neznáš, nic spolu nemáme. Jsme dva absolutně cizí lidi. A tak to taky zůstane. /Tak proč jsi zatraceně tady a čekáš na čaj?/ *Pohled odtrhne někam k oknu.* Za to, co se tam stalo, jsem si mohla částečně sama... *Zamumlá nakonec.* Radila bych ti, aby si na to zapomněl. Stejně jako já. *No jo, nějaký to obviňování z vlastního skoro znásilnění prostě přijít muselo.*

Nic mezi námi není. Máš pravdu. Ani neproběhlo. Pravdou je, že ať to bude znít jakkoliv divně. Poprvé něco cítím. A proto se chovám divně. Neomlouvá mě to. S nikým jsem se neměl prát. Nikomu jsem neměl ubližovat. Neříkám to jenom tak, abych vypadal, že mi to je líto. Proč? Mohl bych ti začít říkat jiný verze, přibarvit to, dělat že mi z toho je smutno, ale pravdou je. Jordan je strašný hovado. Nelituju té rvačky. Lituju, že jsem ho kopl a že někdo vytáhl nůž. A máš pravdu, je to divný, ale pochop že takhle mezi sebou řešíme pořád. Tentokrát se do toho přimíchalo až moc brutality *Vyhrkl a zapískala konvice. Vzal čaj, pro sebe skleničku a posadil se naproti Skye.* Vím, že to teď nechceš slyšet a možná hrozně tlačím na pilu, ale zaleží mi na tobě. Chci s tebou třeba jen mlčet nebo poslouchat jak je to dětinský. Dívat se jak svrašťuješ čelo. To je fuk...Jenom mě nenechej v nějakém vakuu. Prostě řekni co teď chceš a jak to vidíš. *Dořekl a napil se vody.