Standardní byty

*Emoce v její tváři se střídají jedna za druhou. Chvíli šok, pak pobavení, nevěřícnost, znechucení, překvapení, možná se tam najde i nějaká ta rozněžnělost. Ale kdo to má stíhat. Výrazy jí přeblikávají jak disko koule.* Vždycky tolik mluvíš? *Vydechne nakonec a snad aby se trochu uvolnila, nervózně si rozpustí vlasy, trochu zatřepe hlavou a prohrábne si je, než koukne nervně zase na něj.* Uhm... já... cože? *A v dalším nervózním gestu sáhne po čaji, ze kterého se pokusí napít, což logicky, nevyjde, když s opařeným jazykem začne hrnek rychle odkládat.* Sakra. *Zamává si rukou před pootevřenou pusou, jako kdyby si tak ovívala spálené místo. No tak jo, teď ji prostě dostal a ona je zkrátka bezradná a beze slov ne proto, že by chtěla. Ale protože prostě vážně neví, co by měla povědět.*

Vždycky tak mluvím, když mi na něčem záleží. Hele to je fuk. Nechci tě uvádět do rozpaků. Nezajedeme se projet ke břehu? Můžu tě pak někam hodit a ten čaj ti vezmu do termosky. *Řekne trochu pobaveně, když vidí jak je potichu a zároveň se roztomile opařila.* /projet se je dobrý nápad....teď abys mě neposlala do háje/

*Zmateně na něj koukne a zamrká trochu překvapeně. No tak člověk by čekal, že ji takovej f*ck boy bude chtít spíš dostat do bytu než z bytu, že ano. Trochu na něj kouká a dost možná si ta jeho slova vyloží špatně, protože nervózně vstane a začne tak jako překotně mluvit pro změnu ona.* Asi bych... bych tě už neměla zdržovat a měla bych jít. *Přešlápne z nohy na nohu. No tak jak jinak si to vyložit, než že ji vyhazuje, že? A on v ní evidentně působí šílený zmatek.* Přišla jsem ti vlastně vrátit jen tu mikinu, no... jo. Uhm... *Ale dál stojí na místě.*

Skye...jen jsem ti chtěl nabídnout večerní projížďku a potom tě hodit domů. Fakt mě nezdržuješ. Navíc by mě mrzelo, kdyby navzdory tomu, že si za to můžu sám jsi odešla v takovéto náladě. *Oproti tomu, jak se choval předtím, teď vytahuje chování hodného gentlemana. Alespoň se tak snaží působit, ale ano, myslí to upřímně.* Pokud se cítíš nekomfortně, můžeme se jít projít a rád bych tě doprovodil domů. To je všechno. *Podívá se na ni a snaží se jí uklidnit, je evidentně trochu rozhozená a zmatená. Minimálně tak na něho působí.*

*Zhluboka se nadechne, než se zase tak rozpačitě usadí.* Upřímně si nejsem jistá, jestli je dobrý nápad, abychom se procházeli po veřejnosti. Spolu... po tom všem. *Pohledem vyhledá hodiny, případně koukne na mobil.* Ale... mám ještě chvíli, tak... *Pokrčí rameny, jako kdyby nebylo třeba větu dokončit.* Nechápu, jak jsi přišel na takovou blbost, jakože ke mně něco cítíš. *Vydechne znovu a vlastně se asi i trochu uvolní, protože se tak jako zasměje.* Máš kolen sebe spoustu jiných holek, co po tobě šílí. Měl by ses věnovat jim, hm?

Vypadlo to ze mě. Je to hrozně iracionální a nedokážu to pojmenovat. *Teď se probudil starý dobrý Ryan, který to potřebuje mít strukturované a vlastně ho to irituje* Pff...ty myslíš ty holky co se s tebou baví jenom kvůli popularitě a instagramu? Nebudu dělat, že mě to nebavilo, ale já nevím... *Chce říct, že hledá něco vážnějšího, ale takové věci se prostě neříkají. Obzvlášť pokud je myslíte vážně.* A vůbec...teď jsem se odřízl úplně.

*Neví, jestli to myslí vážně. Jak by mohla. Prostě ho poslouchá a pozoruje každý výraz v jeho tváři.* Žertuješ na můj účet? *Zeptá se tiše, nejistě. Jako kdyby prostě tomu nemohlo být jinak. Co si má myslet.* Podívej, ty si to možná neuvědomuješ, ale Hamilton, můj kamarád, má kvůli tobě problémy. A kdyby jenom on. Ty a ti vaši kumpáni neustále ubližujete lidem okolo... I kdyby si to myslel vážně, co z toho? Každý jsme jinde.

Okej... *Zazní to malinko arogantně, nicméně se snaží nebýt za debila.* /hmm...přisednu si za tebou/ Četla jsi Eragona? *Možná ta nejvíc random věc, kterou kdy prohodil, ale je to spíš pokus o vtip. Vypadá u toho teatrálně. Bere do ruky obal knihy a prstem poklepe na draka.* Měla by sis to přečíst *A přisedne si kousek od ní. Ne tak blízko, aby se dotýkali. Zatím. Kdoví co udělá*

*Koukne na něj nejdřív vytřeštěně, ale vzápětí asi neodolá, když se rozesměje. Rychle si ale dá ruku před pusu a už jen s úsměvem na něj kouká. Na něj a na knihu a zase na něj a zase na knihu.* Ty čteš Eragona? *Zeptá se konečně pobaveně, když dlaň ze rtů stáhne, jen aby se natáhla po té knize, kterou si teda vezme do ruky a začne opatrně listovat.* Body pro toho frajera, že mu bylo asi patnáct, když to napsal. Ale je to děs, to vůbec není můj styl. Myslím, že jsem skončila u pátý stránky, když tam ještě pořád popisoval kámen. *Povzdechne si tiše, aniž by tmavé oči odtrhla od stránek, kterými listuje.*

Nevypadám snad jako nerd? *A ukáže obouma rukama na svůj obličej. Usměje se a na chvíli se Skye zadívá na rty. Jakoby byl připravený to udělat, ale nejspíš ještě chvíli počká.* Nedělej že bys nechtěla nějakou super schopnost *A opatrně ji prstem šťouchne do boku.* /Hilfiger voňavka...teď jsem se celkem přiblížil...však to ucítíš/ *Vlastně ji taky ucítil. A voní mu. Je důležité když si lidé voní a Ryan tomu jde napřed.* Ukaž, u jaký jsi stránky *A přisedne si trochu blíž, ale ne tak, aby to bylo creepy. Nedělá rychlé pohyby, prostě se pomalu a rozhodně přisune.* /xddddd/ *Zasměje se a teď už opravdu cítí i její voňavku*

*Překvapeně sebou cukne při jeho šťouchnutí, vzápětí se ale ušklíbne.* Jako nerd vyloženě ne. *Připustí.* Spíš jako... hm... *A to pomalu vstane s knihou v ruce a přejde po místnosti.* Spíš jako někdo, kdo neumí ani číst. *Otočí se s provokativním úsměvem, než koukne zase před sebe. Dojde k oknu, tak aby byla zády k němu, knihu drží rozevřenou, hranou si ji opírá o břicho, ale nedívá se do ní, místo toho zkoumá výhled z okna.* Neviditelnost. *Poví po chvíli.* Čtení myšlenek, hodně věcí by to usnadnilo. *Dodá ještě, asi ještě odpověď na tu superschopnost.*

*Jakmile se postaví k oknu, vstane a pomalu jde za ní* Když mi bylo dvanáct, tak jsem střílel z luku a vyhrával matematické olympiády. Je to dostatečně nerdy? *To už sedí na římse a podívá se jí do tváře.* Čtení myšlenek *A usměje se. Chvíli se na ni jen tak dívá a kousne se do rtu.* K čemu neviditelnost *Uvědomí si, že je zase celkem blízko, ale nevadí mu to. Snad ani Skye. A pořád ještě nedělá nic zběsilého. Prostě sedí naproti Skye a střídá pohled na ni a něco v předu, aby nebylo divný, že po ni háže takové pohledy. I když...z jeho strany se možná k něčemu začne schylovat.*

*Koukne mu do očí, už od něj neutíká. Kdo ví, jestli by ráda, ale když má chlapec takovou trpělivost, přeci jen zůstane taky chvíli stát na místě.* Hm... a když ti bylo patnáct, vykašlal ses na luk a začal si pr.... spát s holkama, pít a prát se? *No, nejdřív asi chtěla použít peprnější výraz, ale nakonec to tedy trochu zaobalí. Zatímco na něj kouká, prohlíží si ho a trochu i zvedá obočí, protože evidentně teď ryje. Asi se snaží sama sobě připomenout, že šarmu tohohle kluka by podlehnout neměla.*

Prcat...Skye to jsi nechtěla říct. Snad ne. Můj morální kodex *A upřímně se zasměje. Asi není potřeba říkat víc. Ryana předchází pověst.* To je na dlouho *Usměje se a zase se jí podívá do očí. Tentokrát střídavě na její rty, oči, rty a znovu oči, kde taky skončí.* Víš co se říká o holkách co mají hnědý oči? *Vstane a stojí v její úrovni. Nechá jí krátký rozestup, ale je relativně blízko.* /Ještě minutu takových pohledů a fakt tě políbím/ *Začíná mluvit podobně, jako když člověku dojdou slova a místo toho je čas na polibek.* Četl jsem hrozně seriózní studii o hnědookých dívkách jménem Skye...prý většinou studují psychologii...kradou mikiny a vrhají podobné pohledy jako ty na mě* Přiblíží se blíž a dívá se jí do očí. Teď už neuniká. Ruce má zatím v kapsách, protože čeká na každou mikro reakci a znovu se jí dívá střídavě na rty a do jejích hnědých očí.* /Tak co Skye/ *Nechává chvíli ticho a stále ji věnuje dlouhý pohled. Jako kdyby teď místo slov posílal zprávy očima a místo doteků ji držel tichem.*

Chtěla. *Ujistí ho s přikývnutím.* Ale neřekla, protože jsem oproti jiným slušně vychovaná. *Vydechne a mírně protočí očima. Vydechne otráveně, nutno podotknout, taky, že si ruce založí na prsou, hezky přes tu knihu.* Ne, ale ty mi to určitě povíš, že? *Zůstane na něj zírat tím svým drzým pohledem.* Neukradla jsem ti mikinu. *Odpoví... ne moc nahlas, protože... no protože ten kluk je děsně blízko, není přeci třeba hulákat, ne? Spíš by se měla odtáhnout.* /Co to děláš.... Skye./ *Jenže neodtáhne. Na to je moc hrdá, moc soutěživá, moc drzá. A tak zůstane civět tomu drzounovi do očí z takové vzdálenosti, jakou on sám stanoví. Opětuje mu pohled a neucukne ani o píď. Ale už nic nepovídá. Jen má oči ostražitě přimhouřené a rty jen lehoulince pootevřené. Kdo ví, jestli ho chce políbit, protože mezeru mezi nimi rozhodně neruší. Ale ani se nevzdaluje. Jen ho probodává pohledem, jako kdyby se mu ty myšlenky vážně snažila přečíst.*

*Prolomí to, co se zdá být věčností a rukou ji sjede na krk. Palcem tře o její kůži a přibližuje se rty blíž. Natolik, že je kousek od nich a zároveň se nosem dotýká toho jejího.* Jsi taky tak tajemná Skye? *A věnuje ji krátký polibek. Jemně ji přitom drží za krk druhou rukou opatrně přitahuje blíž. Stále u toho čeká, jestli něco opětuje.* /sorry Skye, už jsem to nevydržel/

*Jen nepatrně se jí objeví panika v očích, když se dotkne jejího krku. Ale stále se ani nehne.* /Uteč, uteč, uteč, uteč.... a sakra./ *Jenže ve chvíli, kdy se jeho rty dotknou těch jejích už nějak myšlenky na utíkání zjevně zmizí. Nejdřív se trochu šokovaně a prudce nadechne, jen tak tichounce, ale tak on to určitě musí slyšet, když je u ní, krátce zavře oči, a když je otevře, trochu zmateně udělá půl krok k němu.* Co to děláš? *Zašeptá bez dechu.*

*Na její slova reaguje jenom dalším polibkem a prstem jí sjede po rtech. Skoro jako by chtěl říct, teď už nemá cenu mluvit* /Achjo Skye, tohle nás bude oba bolet, ale teď mi to nevadí/ *Přitáhne ji blíž a rukou ji stále přejíždí po krku. Tentokrát jí věnuje několik delších polibků až nakonec jemně stiskne její rty a kousne jí. Přejde ke krku a obě ruce ji teď drží v objetí, zatímco jí líbe na krku a čeká, kde se ozve, že je její místo*

Ale... *Pokusí se marně zaprotestovat, ale když je umlčena dalším polibkem, váhavě mu ho opětuje. Ačkoliv je celá stále strnulá, patrně přemýšlí víc, než by měla... a nebo možná méně, jelikož se od něj ani nehne. Když ji kousne, jen tak tiše, fakt děsně tiše vzdychne. Je to takový výdech, který už prostě ale nezadrží. A když se Ryan přiblíží k její klíční kosti, ten zvuk zopakuje, za což se v tu chvíli ihned nesnáší.* /Sakra, sakra, sakra./ *Rukama mu přejede po bicepsech vzhůru, jen aby prsty jemně položila na jeho krk.* Tohle nesmíme. *Konečně ze sebe vyloudí něco chytrýho!*

Nesmíme, ale teď musíme *Zašeptá jí to do ucha a zrovna ho do ní kousne. Vrátí se zpátky ke krku a jakmile uslyší její vzdech. Vezme ji do náruče a během krátkých polibků nese ke gauči.* Neměla jsi pokračovat a s tím Eragonem víš? *A málem to ani nedořekne. Znovu ji věnuje několik delších polibků a rukou přejíždí po jejích zádech až cítí svoji dlaň ne její kůži. Přitáhne ji blíž a snaží se ji dostat do polohy, aby se na něho posadila. Během tohoto evidentně romantického zápasu nekontrolovatelně vydechne.* /Nejspíš to slyšela, ale co na tom..../ *Snaží se ji přitáhnout stále blíž, druhá ruka ji znovu palcem přejíždí po krku. Tentokrát pevněji a občas sjede i do vlasů až jí motoricky přejíždí sem a tam*

*Pokud jí líbá na to místo mezi krkem a klíční kostí, pak není divu, že se mu nevzpírá a nechá se na ten gauč donést.* Neříkej to takhle... neříkej to... jako kdybych tě provokovala. *Knihu odloží někam vedle na gauč, zatímco se na něj skutečně obkročmo posadí. Ehm... teď aby asi bylo dobrý konečně zmínit, co má pod tou bílou košilí, kterou má přepásanou páskem, že jo. Jsou to upnutý legínový kraťásky, ze spodního prádla má teda jen spodní díl, to by jí překáželo ve výstřihu. Což nejspíš Ryan už tou svou rukou zjistil. I když vlastně ne, má tam ten pásek a ten je stále zapnutý.* Myslel jsi to vážně? Řekni... myslel? *Moc jí to při jeho dotycích nemyslí, ostatně zatímco na něj doráží, sama se sehne, aby mu jemnými polibky vystoupala po krku k lícní kosti, po které mu lehce přejede rty, až se nimi objeví u jeho ucha.* Nepokoušej se mi lhát, poznám to. *Poví trochu výhružně.* /Už teď znám odpověď./

*Jakmile na něm sedí, obouma rukama jí přejíždí po zádech a jedna mu sjede na její zadek. Znovu ji kousne do rtů, tentokrát déle a pusou sjíždí ke hrudníku.* Skye...nemluv *Druhá ruka ucítí pásek, pod který zajede rukou, usměje se a pokusí se ho odepnout.* Skye *Řekne její jméno se směsicí slastí, protože na něm sedí a na některých místech už se dotýkají kůží. Nechává po jejím jméně odezvu a po chvíli se ji snaží převalit na záda. Drží ji přitom ruce a hlavou sjíždí k jejímu pasu. Vyhrnuje jí tričko a jazykem přejíždí až k opasku*

To se ti řekne. *Vydechne, protože myšlenky jí prostě až moc šrotují a ona je nedokáže tak snadno zastavit. Váhavě chytne lem jeho bílého trika a pomalu se mu ho pokusí přetáhnout přes hlavu. A no... jo... trochu fascinovaně se podívá na jeho tělo. Teprve po chvíli si to uvědomí a do tváří se jí nahrne růž, takže není divu, že se nechá tak přehodit na tom gaučíku na záda. Pod stopou jeho jazyka zadrží dech, takže jí vylezou tak trochu žebra, když zatáhne břicho.* Fajn. *Vydechne konečně a zcela viditelně se uvolní, když mu rukou zajede do vlasů.* Tak... tak fajn. *Kdo ví, k čemu mu to dává svolení. Dost možná prostě jen potvrzuje, že nebude mluvit.* I když bychom neměli. *No, to jí moc dlouho nevydrželo, přece jen tu racionální myšlenku ještě dodá, i když už to teda nezní moc přesvědčivě.*

*Nechává si tričko přetáhnout přes hlavu a hned potom se snaží sundat i to její. Znovu se vrátí ke krku a druhou rukou se pokouší sundat pásek. Stejně mu moc nestojí v cestě, protože rukou sjede až do jejích kalhotek a rukou dělá přesně to, co dělal každé holce. Ne že by to pro něho byla rutina, ale dejme tomu, že během toho čeká až jí začne vibrovat tělo. Třeba mu zasténá do ucha. Možná právě proto nepřestává a blíží se znovu k jejím rtům.* Teď bys měla mlčet Skye *A trochu se mu zlomí hlas, protože je sám dost vzrušený. Nic to nemění na tom, že pokračuje a opět ji kouše. Druhou rukou se snaží zbavit jí dalšího oblečení a sem tam potichu povzdechne do jejího ucha. Jeho prsty ji právě obšťastňují s poměrně dost soustředěnou přesností. Alespoň doufá, že se jí to líbí, protože se chystá k jejím prsům*

*Jakmile ji zbaví tý košile i pásku, ruce si omotá okolo prsou, aby si je zakryla. Dlouho je tam ale obě nenechá, jak by mohla. Nestačí tedy zabránit jeho doteku, ale to je celkem fuk. Zbytek racionálních myšlenek nechá někde vzadu a zamkne je do nějaké komůrky, když jednu ruku vystřelí k jeho rameni, aby mu do něj jemně zaryla nehty. Druhou si nechává omotanou okolo prsou, ale při tom se jemně prohne v zádech a zakloní hlavu.* Ryana. *Konečně i ona vydechne jeho jméno. Pravděpodobně na ni není špatný pohled, ačkoliv z ní ve výsledku moc vidět není. Snědá kůže, pootevřené rty. Hrudník přikrytý rukou, který v nepravidelném rytmu klesá a zase stoupá a kudrnaté vlasy divoce rozhozené po pohovce. Čím víc je intenzivní on, tím víc mu nehty zarývá do kůže, asi je to docela intuitivní a na jeho slova o mlčení až překvapivě poslušně přikývne. Ačkoliv většinou nikomu nedovoluje, aby jí rozkazoval.*